Skalní město v Passo Sella (Dolomity)

Ačkoliv skalní městečko rozkládající se na jihovýchodním úpatí hory Sassolungo (něm.Langkofel, ladin.Saslonch) není tak rozsáhlé a divoké jako skalní labyrint pod severními srázy Latemaru, určitě má výletníkům co nabídnout.

Najdete ho v malebném sedle Passo di Sella, prakticky přímo u placeného parkoviště a dolní stanice lanovky vedoucí k boudě Toni Demetze ve Forcella Sassolungo. 

Bizarní Citta dei Sassi (Steinerne Stadt/ Zita dai Saso) se díky své rozloze jako samostatný cíl hodí leda tak pro piknik s malými dětmi, nicméně lze ho zahrnout do libovolné delší okružní trasy. Zajímavě vypadá i skrz poškrábaná plexisklová okénka lanovky vedoucí od hotelu Passo Sella k Rif.Toni Demetz ve Forcella Sassolungo. 

Labyrintem vedou dvě značené cesty, přičemž výše položená (západní) je široká a velice dobře schůdná i sjízdná. Od ní se oddělující níže položená stezka (východní) je sice zpočátku také široká, leč postupně se mění v běžnou pěšinku, křivolace se klikatící mezi balvany. V turistických mapách je zakreslen pouze chodník č.526, nicméně satelitní snímek (viz výše) existenci druhé pěšiny dokládá celkem jasně.

Rozhodnout se mezi oběma trasami lze buď u rozcestníku nedaleko boudy Emilia Comiciho (sever) nebo poblíž parkoviště v Passo Sella (jih). Cyklisté nepochybně zvolí horní variantu, pěší průzkumníci mohou absolvovat krátký okruh kamenným mořem, tedy pokud budou mít náladu.

Pohyb mezi balvany kamenného mestečka "Citta dei Sassi" není nijak zvlášť obtížný, převýšení je zanedbatelné. Zaujmou hlavně půvabné výhledy na horské masivy tyčící se nad nedalekým průsmykem Gardena a samozřejmě útesy impozantního Gruppo di Sella, za nimiž v dálce nesměle vykukuje Marmolada, typická svým bíle zářícím ledovcem. 

Kdo by si z Dolomit rád odnesl hromadu zaručeně vysokohorských snímků, aniž by se musel kamkoliv trmácet po svých, má právě zde naprosto skvělou příležitost. Vřele doporučuji návštěvu naplánovat tak, aby zahrnovala také pozdní odpoledne nebo večer. 

Kamenné moře Citta dei Sassi je zřejmě o něco starší než Labirinto di Latemar (viz odkaz) u průsmyku Carezza (Karerpass), neboť vrcholky rozkutálených kamenů a skalních bloků jsou zaoblenější a zdobí je zelené chocholy tvořené nejen travami a keři, ale i huňatými borovicemi. Mezi nimi i na nich se tu a tam volně pasou rozvážné krávy-horolezkyně. Ve složitém terénu se zjevně cítí jako doma.

Když se z bludiště nebo i přímo od parkoviště pozorně zadíváte na horu Sassolungo (na obrázku úplně vpravo), zhruba v její polovině objevíte přírodní výklenek. Od 50.let 20.století je v něm umístěna 310 cm vysoká dřevěná socha Madonny. Vytvořil ji a za pomoci druhých také instaloval italský sochař a alpinista Flavio Pancheri. 

Podle jedné z verzí staré ladinské legendy prý na úpatí hory Sassolungo (=dlouhá skála, dlouhý kámen) kdysi stával zámek obývaný princeznou, která byla za dobrý skutek obdařena schopností proměňovat se ve slavíka, jehož mláďata zachránila. 

Jak si tak poletovala nad malebnými údolími velehor, zahlédla v jednom z nich zajímavou tvrz. Budova se zdála být neobydlená. Princezna se tedy bezstarostně usadila na větvi jedné z okolních bříz a začala zpívat. Záhy zjistila, že má diváka.

Rytíře, který žil osaměle ve tvrzi, slavičí tlukot vzal za srdce tak, že vydržel poslouchat až do západu slunce. Princezna si neobvyklého zájmu všimla, a tak k jeho oknu začala létat pravidelně, aby ho potěšila. 

Rytíře trápilo, zda není blázen, když zbožňuje malého opeřence. Proto se vydal o radu k příteli, jenž mu prozradil, že slavík, kterého denně tak toužebně vyhlíží, ve skutečnosti není pták, ale krásná dívka.

Jakmile slavík opět přiletěl, zamilovaný rytíř neodolal a pokusil se ho chytit, aby vyznal princezně lásku. 

Jenomže ta se polekala a zmizela. Trvalo hodně dlouho, než sebrala odvahu a ke tvrzi se zase vrátila. Místo rytíře však našla jen jeho bezduché tělo, protože zemřel žalem. Kouzlo pominulo a nešťastná princezna už navždy zůstala slavíkem. Od té doby prý smutně zpívá s větrem ve věžích Sassolunga.

V Passo Sella u skalního bludiště staví autobusy jezdící sem z Ortisei(St.Ulrich) a St.Christiny. Pod nedalekou homoli Col Rodela končí velkokapacitní lanovka z Campitella di Fassa, takže dostat se sem lze velmi snadno i bez auta, motorky nebo kola.

Od Citta dei Sassi lze pokračovat např. oblíbenou Friedrich-August Weg (odkaz) nebo okružní trasou Giro del Sassolungo (odkaz). Velmi pěkným výletním cílem v okolí je třeba Sass Pordoi (odkaz), kam se lze pohodlně dostat lanovkou

Informace o podobném labyrintu pod Latemarem najdete ZDE