V lese, přímo u silnice spojující Rynartice s Jetřichovicemi v Českém Švýcarsku, stojí docela nenápadná skála. Tedy byla by nenápadná, kdyby k ní nevedly dřevěné schůdky a cedule ve svahu nehlásala, že se v okolí vyskytují jacísi trpaslíci.
To jeho tři kamarádi jsou z jiného těsta. Autor jejich reliéfům vtiskl jistou dávku grotesknosti. Možná měli trpaslíci budit zdání, že ve skále cosi kutají, ale nás, městské zvrhlíky, při pohledu na ně nenapadlo nic lepšího, než že se právě vracejí z poněkud náročnějšího flámu.
Samozřejmě tu nechybí ani Sněhurka.
Žlutavý odstín make-upu sice její tváři dodává poněkud nezdravé vzezření, ovšem působivě kontrastuje s černými vlasy, které kolem reliéfu kdosi přimaloval. Mile se na nás usmívá, my však zbytečně neotálíme a intenzivně pátráme po zbývajících trpaslících. Měli by tu být ještě tři.
No vida! Stačí vyjít jen několik dalších schůdků a už jednoho z nich vidíme. Smutně posedává na lavičce vytesané v pískovci a jeho oči jako by říkaly: "Pojď, přisedni, a já ti budu vyprávět..."
Hluboko pod ním se vine úzká silnice a nad hlavou ševelí větve stromů. Míjíme schodiště vedoucí ven z lesa a odbočujeme vlevo.
Další trpaslík je očividně dobře naladěn. Lišácky se usmívá, nožky laškovně jednu přes druhou, jen jen se zvednout z kamenného stupně u cesty a odejít.
Poslední ze sedmi fešáků, kterého objevujeme hned za rohem, soustředěně hloubá v jakési omšelé bichli. Raději ho nerušíme a tiše pokračujeme cestičkou k nedaleké jeskyni.
V jeskyňce není k hnutí, patří přece trpaslíkům, takže se nezdržujeme a raději sestupujeme po příkrých kamenných schodech zpět k silnici.
Všechny obrázky, včetně mapy, lze zvětšit rozkliknutím.
