Muchomůrky

Nevím, jak jiní, ale já letos na podzim našla v lese jen skoro samé muchomůrky. Ale docela jim to slušelo. 

.

Jsou krásné, ale jedovaté. Obsahují řadu alkaloidů, jejichž hladiny kolísají v závislosti na mnoha faktorech. 

Kdysi bývávaly využívány m.j. k hubení (moření) much, čímž si vysloužily své jméno - muchomůrky (slovensky: muchotrávky). Stačilo posypat klobouk houby cukrem a smrtící návnada byla připravena.

Nejjedovatější částí plodnice je totiž červená pokožka a zbytky plachetky tvořící na kloboučku půvabné bílé skvrny. Relativně méně jedovatá je prý střední část třeně (nohy) bez závoje.

Červené muchomůrky obsahují několik různých účinných látek, které můžeme rozdělit do dvou skupin:

1) muskarin, muskaridin, nestabilní acetylcholin a cholin

2) kyselina ibotenová (premuscimol), muscimol a muskazon 

Na celkovém obrazu intoxikace se podílejí všechny tyto organické sloučeniny, jakož i momentální fyzický i psychický stav otráveného.

Muskarin byl objeven r.1869 jako první z houbových jedů. Působí velmi rychle, už asi během půl hodiny po požití, jeho účinek je silný, čistě parasympatomimetický (tj. stimulující parasympatickou část vegetativního nervového systému).

Vyvolává kontrakce hladkých svalů vnitřních orgánů, zvyšuje sekreci žláz, způsobuje pokles krevního tlaku a zpomalení srdeční činnosti, což se navenek projeví zúžením zornic, slzením, sliněním, pocením, nauseou, zvracením, křečemi v břiše, průjmem, dýchacími obtížemi a malátností až kolapsem. 

Obsah muskarinu v muchomůrkách červených nebývá tak vysoký jako např. v muchomůrkách tygrovaných a jiných houbách. Při otravě často převažují příznaky způsobené kyselinou ibotenovou a muscimolem.

Kyselina ibotenová a muscimol patří mezi látky psychotropní.

Způsobují pestré halucinace (vizuální i sluchové), barevné vidění, zostřené vnímání, chybný odhad proporcí, pocit létání, zvýšenou fyzickou aktivitu, závratě, poruchy koordinace i čití a další přožitky (podrobné informace v odkazu ZDE). V počáteční fázi trvající několik hodin dochází k excitaci intoxikovaného, na ni pak navazuje fáze komatózní, přičemž v houbách obsažený muskazon může způsobit následnou ztrátu paměti. 

Sušením kloboučků hub na slunci nebo v teplém kouři kyselina ibotenová ztrácí karboxylovou skupinu a mění se na účinnější muscimol. Ten je po konzumaci člověkem nebo zvířetem v nezměněné formě vylučován močí.

Pro své halucinogenní a narkotické účinky bývávaly červené muchomůrky využívány už v dávné minulosti. Stopy svědčící o jejich oblibě lze vysledovat všude tam, kde byly dosažitelné.

Starověká Indie znala draze ceněný nápoj zvaný Sóma, který byl nezbytnou součástí tehdejších náboženských rituálů. Psychotropní účinky hojně využívali také obyvatelé Sibiře (Čukčové), Kamčatky (Korjaci), Vikingové, ale i některé severoamerické indiánské kmeny a guatemalští Mayové.

Podle norských ság prý houbou zdrogovaní bojovníci propadali mimořádné zuřivosti následované hlubokým spánkem.

Do hypnotického obluzení se prý dostávají také sobi konzumující zmrzlé muchomůrky, takže pak bývá snadné je ulovit. Zvíře je však možné skolit a konzumovat až poté, co vystřízlivělo z rauše. Pokud tuto zásadu lovci poruší, halucinace je neminou. Ne nadarmo se v pohádkách vypráví o létajících sobech...

Přestože muchomůrka červená je s jinými houbami téměř nezaměnitelná, k otravám občas dochází. Někteří houbaři se bohužel zmýlí a seberou velmi mladé, nedostatečně vyvinuté nebo naopak starší, vybledlé plodnice postrádajících bílé puntíky.

Projevy intoxikace přicházejí díky muskarinu záhy, akutní stav trvá asi 24 hodin, dílčí obtíže mohou přetrvávat ještě několik dní, avšak úmrtnost dnes naštěstí nebývá vysoká (asi 2-5%). Suverénním protijedem muskarinu je atropin, specifická antidota proti ostatním účinným látkám obsaženým v muchomůrkách bohužel neexistují. Léčba obvykle směřuje k neprodlenému odstranění zbytků hub z organismu, léčení symptomů a podpoře základních životních funkcí otráveného. 

Loňský podzim:

http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/425585/pari-se-z-lesu.html

http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/371174/podzimnim-lesem-fotoblog.html

http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/397753/paprsky-v-lese.html

Mrazivá rána s mlhou:

http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/232802/Mrazive-rano.html

http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/366396/mrazive-svitani.html

http://martinamoudra.blog.idnes.cz/c/387514/inverze.html