Naše nejsevernější a jediné veřejnosti přístupné d o l o m i t o v é jeskyně, navíc s největším podzemním jezerem v Čechách, najdete u kouzelné podkrkonošské obce Bozkov, nedaleko Semil a Železného Brodu.
MAPA Google
Turistická MAPA (Mapy.cz)
Bozkovské jeskyně vznikly v poměrně malé a silně prokřemenělé dolomitové čočce ohraničené břidličnatými fylity. Přestože dolomit (CaMg/CO3/2) je vůči rozpouštění vodou mnohem odolnější než vápenec (CaCO3), v němž o krasové jevy obvykle nebývá nouze, agresivní voda přitékající z okolních hornin si poradila i s ním. Díky její mnohatisícileté činnosti se dnes můžeme kochat krásou podzemních prostor, jejichž celková délka je asi 1060 m.
Pomocí elektroodporových geofyzikálních měření pak byla vytipována místa, ze kterých se podařilo kopanými sondami proniknout do dalších izolovaných prostor. Z nich největší je bezesporu Jezerní dóm s délkou 24 m, šířkou 14 m a výškou 12 m od úrovně dnešní hladiny jezera. Ta původně sahala asi o 5 m výše než nyní, takže když se 19.1.1958 do dómu jeskyňáři spustili krátkou šachtou v jeho stropě, nezbylo jim nic jiného než opustit připravené gumové čluny a pokračovat v průzkumu potápěním. Toho se ujal Dr.J.Kukla, který zjistil, že za sifonem (= zúžení, snížení stropu pod úroveň hladiny vody) na Dóm navazují prostory, dnes na jeho počest nazývané Kuklovy. Následné odčerpávací a výkopové práce odhalily existenci dalších částí jeskynního systému.
V letech 1965 - 1968 byly Bozkovské dolomitové jeskyně postupně upraveny podnikem Výstavba kamenouhelných dolů Kladno a 1.5.1969 slavnostně otevřeny. Od 2.5.1969 je tedy cca 350 m dlouhý návštěvní okruh přístupný široké veřejnosti.
| | PONDĚLÍ | | |
|---|
| leden | zavřeno | | zavřeno |
|---|
| | | zavřeno |
|---|
| | | |
|---|
| zavřeno | 9 | 9 |
|---|
| zavřeno | | |
|---|
| zavřeno | | zavřeno |
|---|
Podrobné informace o vstupném, včetně všech výjimek, zde: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/bozkovske-dolomitove-jeskyne/
Zpřístupněný okruh se vlastně skládá ze dvou systémů chodeb, tzv. Nových a Starých jeskyní.
Návštěvníci vstupují tzv.Kaplí a přes Půlnoční jeskyni objevenou v noci z 8. na 9.srpna 1958, jejíž sintrovou výzdobu efektně zvýrazňuje UV lampa, se dostávají do jeskyně Za Prahem. V tom okamžiku jsou nejblíže zemskému povrchu. Strop je zde místy silný pouhé 3 metry, takže v dobách ledových docházelo k jeho promrzání a následnému řícení stropních bloků, což vedlo ke zničení sintrové výzdoby.
Z Křižovatky, kterou lidé během prohlídky procházejí celkem třikrát, trasa pokračuje Souběžnou a Pirátskou chodbou do červěně nasvíceného Pekla.
To představuje naopak nejhlouběji položenou část upraveného okruhu. Ačkoliv hladina Labutích jezírek v těsném sousedství Pekla je prokazatelně v téže výši jako hladina jezera v Jezerním dómu, masa horniny nad Peklem dosahuje mnohem větší mocnosti, a to až 22 m - viz schema z panelu, který je umístěn na Křižovatce:
Přímo v Pekle žádné sintrové útvary neuvidíte, protože ještě v roce 1958, tedy před umělým snížením hladiny jezer, bylo hluboko pod vodou. Za to zde můžete obdivovat bizarní útvary vzniklé selektivní korozí, jež jsou pro Bozkovské jeskyně typické. Lehce kyselá agresivní voda ze silně prokřeměnělé horniny vyleptala dolomit, a dovolila tak vyniknout křemenným římsám, voštinám a sukům, které rozpustit nedokázala. Lidé popustili uzdu své fantazii a některým objektům dali jména. Tak např. už v Souběžné chodbě uvidíte Rumcajsovo lože, v Pirátské chodbě převrácený pirátský koráb a v Pekle mimo jiné i čertíky. Výrazně modelované stěny jsou k vidění i nad Labutími jezírky.
Z Pekla vede chodba do prostorné Loupežnické jeskyně, která byla objevena z Pirátské chodby průlezem u stropu. Za své jméno vděčí představivosti jednoho ze shora shlížejících jeskyňářů, jemuž kamarádi sedící v kruhu na dně jeskyně připomínali partu loupežníků dělících se o kořist (patrně svačinu). Ve světle karbidových lamp museli vypadat opravdu působivě.
Z centrální části Starých jeskyní, na okraji Bludiště, projdete jeskyní Překvapení a Listopadovou chodbou, podíváte se ke Sloním uším, Rokokové panence a také k Perníkové chaloupce.
Sintrových útvarů, které během uplynulých desetiletí dostaly svá přiléhavá jména, je zde celá řada. Dnes už asi nezjistíme, kdo přišel na to, že ze stopu visí Tchýnin jazyk, komu skalní výstupek připomněl Hlavu divočáka a kdo v pokrouceném sintrovém náteku jako první uviděl Houslový klíč. Názvy se v čase mění, a tak se z Rumcajsova klobouku stal Klobouk Harryho Pottera, přibyla jména, která staří průvodci vůbec neznali, a některá jejich oblíbená zase nejspíš upadla v zapomnění. Fantazii se meze nekladou, možná i vás během prohlídky něco napadne.
Řezy sintrem (= hmota vzniklá vysrážením uhličitanu vápennatého na stěnách jeskyní), místy připomínající dobře prorostlý vepřový bůček, vypovídají nejen o původní úrovni dna chodeb, ale i o tisíce let trvající historii zdejšího podzemního systému.
Bozkovské dolomitové jeskyně se mohou pochlubit ještě jednou zvláštností, která se ovšem bohužel nachází mimo návštěvní okruh. Jsou jí drobné krystaly aragonitu na stěnách (klik!) v zatím nezpřístupněných Vánočních jeskyních. Systém jejich ostře modelovaných chodeb navazujících na Peklo a Labutí jezírka, který se dosud podařilo místním jeskyňářům prozkoumat, je poměrně rozsáhlý.
Jezerní dóm, jehož návštěvou prohlídka Bozkovských dolomitových jeskyní končí, skutečně stojí za to vidět. Tyrkysově zbarvená, křišťálově čistá voda v jezeře a zvuk ustavičně dopadajících kapek vytvářejí tu správnou jeskynní atmosféru. Chodníček se místy zdánlivě vznáší těsně nad hladinou, která je v současné výšce udržována přepadovou vyvěračkou. Plocha jezera činí 320 m2.
(Všechny fotografie v článku lze zvětšit rozkliknutím)
JAKO BONUS skromná ukázka výzdoby ležící mimo stávající návštěvní okruh:
JAK SE TAM DOSTAT:
Nejjednodušší je to samozřejmě autem, které lze zaparkovat na poměrně velkém placeném parkovišti přímo v obci Bozkov (u hasičárny) - viz MAPA Google (klik!) Silnička od křížku na okraji obce k jeskyním je uzavřená, takže dál je nutné jít pěšky po modré turistické značce (asi 500 m).
Do Bozkova jezdí také autobusy (linka: Semily - Vysoké nad Jizerou; ve vybrané dny Bozkovem projíždí autobus z Rokytnice nad Jizerou do Prahy - více IDOS)
Údolím řeky Kamenice vede trať do Tanvaldu. Bozkovským jeskyním nejbližší je stanice Jesenný, odkud lze dojít opět po modré turistické značce (asi 1,5 km).
MOŽNOSTI STRAVOVÁNÍ V MÍSTĚ:
Přímo u východu z jeskyní je k dispozici stánek s obvyklým sortimentem (klobásy, párek v rohlíku, sušenky, studené i teplé nápoje, pivo Svijany, apod...). Plocha se stolečky je zastřešená.
V Bozkově u kostela jsou momentálně v provozu dvě restaurace. Stylová roubená Dřevěnka (klik!) s širokou nabídkou chutných jídel, vnitřním i vnějším zastřešeným posezením, salonkem, dětským hřištěm a WI-FI připojením zdarma (za školou, v rohu náměstí - viz mapa) a hospoda Na Rynku přímo u hlavní silnice (proti sokolovně - viz mapa).
Další možnost občerstvení je v dolní části obce u příjezdové komunikace od Semil (viz mapa).
CO JE V BOZKOVĚ JEŠTĚ K VIDĚNÍ:
Zavítáte-li na bozkovské náměstí, nezapomeňte si prohlédnout kostel Navštívení Panny Marie z r.1693, bude-li právě otevřen (kontakty na farnost - odkaz). V sezóně lze vystoupat i na jeho 49m vysokou věž (viz odkaz), ze které se nabízí pěkný výhled do kraje. Kromě zvonů (nejstarší je z r.1555) zde můžete vidět i vzácnou gotickou sošku Madonny.
Nedaleko kostela je studánka U Matičky s "Boží vodou" a kaplí (viz mapa - žlutá turistická značka), která patřívala k tradičním poutním místům. Věřilo se, že zdejší pramen dokáže zázračně uzdravovat.
U hlavní silnice, na opačné straně než je autobusová zastávka, stojí malá roubená chalupa (č.p. 100), v níž se r.1825 narodil J.A.Kouble, známý jako páter Chvála z Raisových Zapadlých vlastenců. Pamětní cedule na domě pochází z r.1888.
Webové stránky Bozkova: http://www.obecbozkov.cz/
