Stěhování nevítají všichni s nadšením. Hlavně děti ne. Malého Huga se také nikdo neptal. Jednoho dne přijel stěhovací vůz a odvezl celou jeho rodinu i s věcmi do zoo.
Hlavním hrdinou knihy V zoo není žádná nuda je malý chlapec. Jmenuje se Hugo a bydlí v zoo. Publikace vyšla v nakladatelství Portál. Její autorkou je Eva Horáková, ilustrace jsou dílem Michaely Bergmannové. Kniha má 64 stran a je zařazena mezi tzv. první čtení, to nic není.
„ A tak to všechno začalo. Jmenuji se Hugo a bydlím v zoo. Jak jsem zjistil, bydlet v naší zoo je vlastně prima. Ve dne je docela obyčejná jako každá jiná zoo. Zato v noci! To byste mrkali! Sejdou se spolu vlci i hadi, mroži i sloni. Sejdou se a vyprávějí. Vyprávějí, jak to bylo, když ještě žili třeba v Africe. Vyprávějí, jak to bylo, když ještě třeba plavali v Nilu. Vyprávějí, jak žili jejich babičky, dědové, strýčci a tetičky. Vážně je to pravda. Já jsem ty příběhy slyšel na vlastní uši. A jestli chceš, tak ti je povím.“ (str. 10 -11).
Chlapec Hugo má tatínka zvěrolékaře. Jeho bydlení v zoologické zahradě je prokládáno krátkými kapitolami ze života zvířat. Hugo totiž poslouchá jejich vyprávění. Nepodaří se mu přesvědčit papouška, aby mluvil na povel, zato ví přesně, jakou ochranku si dokáží zorganizovat surikaty. Během čtení se děti dozví zajímavosti o hulmanech, vlcích, vydrách nebo lemurech. Ideální je vzít knihu s sebou do zoo a dávat na ni bedlivý pozor. Do té naší se málem zakousl papoušek.
Knihu mohu doporučit všem mladším školákům i jejich rodičům. Nejvíce bych vyzdvihla, že příběh je doplněn méně známými informacemi ze světa živočichů. Za sebe a své děti dávám jedničku.
