- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
ano. To je ta deviza kterou muzeme dat dal: stavet se celem k problemum (alespon to zkouset), mit se rad/a, vazit si sebe, a umet priznat chyby. A i kdyz nahodou neco z toho rodice neumeli dat, neni nikdy pozde se to naucit. Pekne napsane.
Jako matka jsem si ověřila, že nikdy nikoho nepředávkujete láskou. Sebe, děti. Piplám a vidím, že dcera je také "srdcařka". V dětských koutcích, vždycky vidím zrcadla. Myslím, že výchova příkladem je jediná možná.
někdo, s kým v tomto případě mohu souhlasit. A taky správný názor, že největší výchovný vliv máme na děti my, rodiče. Díky .
ale myslím si, že člověk nemůže být permanentně šťastný to je nesmysl a říkat to dětem ještě větší. I bolest, ztráta, a jiné životní katastrofy můžou k našemu údivu mířít ke štěstí.
Takže permanentní štěstí neexistuje a špatná zkušenost taky zkušenost a tím si musí projít každej. Moc svým dětem umetáme cestičku v naději že budou šťastnější a spokojenější. A co myslíte budou ??? milujme svoje děti, ale cestu je nechme najít samotné nebo jen z dálky přihlížející a trošku radící .....
Mluví z Vás pochybnost a obavy. Autorka nikde pojem permanentní štěstí nepoužila. Říká: těšte se z každého okamžiku, které k vám promlouvá štěstím a projevte pochopení jiným a způsobíte radost jim. "Štěstí je muška jenom zlatá"........
Deti se uci podle rodicu jak byt zenou ci muzem. Podle rodicu se uci ci od nich jejich partner bude ocekavat. a pokud toto je v rodine pokrivene pokrivi se i svet ditete. Neni v tom zly zamer - clovek si neuvedomuje ze zije ve lzi. Pripada mu naprosto skutecna a realna. Jedina cesta je respektovat partnera. Vzdy kdyz citite vztek nebo potrebu neco "mu vysvetlit" snazite se mu ve skutecnosti vnutit svuj pohled na svet.
Kazdy clovek je naprosto samostatny. Nepomahejte dokud Vas o to nepozada a dejte JEN to co zadal. Nic vic.
Není od věci, naučit děti vidět štěstí i v běžných maličkostech...