- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Poselství z hradu připomínají čím dál víc pohádku o císařových nových šatech od Hanse Christiana Andersena.
Přemýšlet, srovnávat, vytvořit jasný názor a pak ho kultivovaně prezentovat... Fakt se mi to líbí.
Přeji Vašim úvahám co nejvíce připravených čtenářů, kteří porozumí... Pak bude u nás možná o trochu líp.
I když, Vaše citace básně na konci ukazuje, že nemůžeme být přílišnými idealisty, ani co do minulosti, ani do budoucna.
Vy jste asi nejchytřejší Češka v Dánsku.
Já chci Markétu II. Nenašlo by se v Grónsku nějaké igloo pro Klause ?
Když se totiž podíváme na předešlý verše té básně Země mluví (a žel málokdo zná báseň celou), dočítáme se,
Prosím tě, matka tvá: Braň si mne, synu! Jdi, třeba k smrti těžko jdeš.
Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!
Čili, zde je ona výzva k hrdinství, třeba za cenu smrti,jasná.Emigrantům v roce 1916 (kdy byla napsána) těžko,českým poslancům sněmu snad(i když ten neměl žádný vliv,to snad Dyk věděl),občanům Čech, kteří měli možnost si po dlouhých staletích vybojovat po porážce a zhroucení Rakouska svobodu, určitě. Je otázka, zda toto vysvětlení měl na mysli pan Klaus.Mnohem pravděpodobnější je , že měl na mysli význam, který těmto veršům připsala komunistická ideologie a 40 let ho vtloukala svým občanům-a i panu Klausovi po 20 letech demokracie stále zní v uších-výsměch těm emigrantům,kteří odtud utíkali od padesátých let aby si uchovali holé životy i trochu té úcty k sobě samému