Podzim jako obvykle

"V noci na neděli se mění čas, a proto si přispíme o hodinu déle. Ve tři hodiny skončí letní čas a ručičky se posunou o 60 minut nazpět. Změna času většinou lidem nepřináší větší problémy. Citlivější osoby se s tím ale mohou vyrovnávat pomaleji." (Martin Drtina a Lenka Rafaelová, www.rozhlas.cz)

A tak to začalo. Lidé začali svoje podzimní splíny svádět na změnu času, který jim nadělil o šedesát minut více spánku. Někteří si stěžují na zmatek v čase, někdo na tmu, někdo prostě nesnáší změny obecně.

Například moje matka, ta má deprese každoročně ve stejnou dobu. Typická podzimní deprese, kterou provází nechuť k práci, nekomunikativnost, smutek atd. Jako většina lidí, kteří se neumí s přicházející zimou srovnat, navštívila lékarnu a koupila si zaručeně přírodní lektvar, který jí zbaví všech zlých duchů. Místo požívání zázračných sirupů a tabletek jsem jí doporučila změnu prostředí. A tak se nechala přemluvit a jela do velkoměsta. Deprese byla pryč.

Přišla jsem taky na to, že depresivní stavy jsou nakažlivé, asi jako obvyklé nachlazení, začínající se projevovat poprvé začátkem října. Prostě to na vás najednou přijde a ani nevíte jak. Nic vás nebaví, nic vás netěší. Pak zkoušíte řešit tyhle stavy cukrovinkami, knihami, alkoholem, cigaretami, přáteským posezením. Nic z toho nepomáhá. V časopisech (a to nejen dáských) radí, že nejlepší lékem na šťastný život je jóga nebo dálkové studium. Blbost.

Podzimní deprese prostě přichází a zas odchází, kdy se jí zachce. Chodí v doprovodu deště, ranních mrazíků a brzkého stmívání.