Chlup

Jednou za čas provádíme doma velký úklid. Tenhle úklid zahrnuje i čistění sedačky, a to zejména od chlupů našeho drahého psího miláčka.

Nejradši bych v tu chvíli tu naší fenu proměnila v člověka, aby si to po sobě uklidila sama.

Čištění sedačky je nejlepší dělat v co nejmenším množství oblečení, protože se u toho neskutečně zapotíte.

Naše fenka má navíc zvláštní "dar". Když vezmu do ruky vysavač, hned na něj začne štěkat (nemusí být ani zapnutý), popř. ještě mezi štěkotem okusuje hadici.

Když jdu provádět činnosti, pro které je potřeba využít vysavač, zavírám se vždycky do oné místnosti. To psí mimino vždycky čeká za dveřmi, až ho vpustím, aby mohlo pokoj opět zaneřádit svými všudypřítomně se zapichujícími chlupy.

Dneska je nějaký zázračný den. Nad vysáváním sedačky jsem se sice zapotila, ale můj drahý se chopil práce, kterou značnou dobu odkládal.

Najednou máme novou sprchu a voda neteče všude kolem, jen ne na vás. Dokonce mám už na kole přidělanou brašničku, takže nemusím tahat batožinu. A co víc, ode dneška zřejmě budeme moct konečně spát opět v místnosti, která je pro to určená, protože se (doufám) podaří opravit již několikrát rozbitou postel.

A nejlepší na tom všem je, že všechno, co se dneska u nás doma děje, se děje dobrovolně a bez nátlaku.