Pod žižkovským vysílačem je veselo

Často kolem stadionu Viktorie Žižkov chodím nebo jezdím automobilem. Z venku vypadá malebně a udržovaně. Pravdou je, že na utkání tam nechodím. Prostě ty cesty kolem stadionu žižkovských bohatě stačí. Potud je to celkem nezajímavý příběh.

Žižkovský příběh

To bychom, ale nesměli být v Pze potažmo v Čechách. Ono "vytunelovat" fotbalový klub není zase takové umění. Těch příkladů z posledních let je řada. Zkusím jen zapátrat v paměti. Blšany, Bohemians 1905, Slavia Praha, Baník Ostrava. V každém z vyjmenovaných se odehrával jiný příběh, ale starosti o přežití jsou identické. Někde se našel nový mesiáš, někde pomohli fanouškové, někde se do příběhu vložili zastupitelé města...
I v dalších zemích Evropy mají méně či více slavné kluby existenční starosti. Například klenot skotského fotbalu Glasgow Rangers musel začít restart až ve čtvrté nejvyšší soutěži.
Rozdíl mezi řešením u nás a venku je v tom, že v ČR se stále hledají podivné vyjímky, posunují se termíny pro rozhodnutí, opakují se hlasování o záchranu, mění se termín pro podání souhlasu k licencování klubu.
Pomalu se vracím ve své úvaze na Žižkov. Když jdu Karlínským tunelem je to symbolické. Stále né a né vidět světlo žižkovské. Podobně je to s chodem místního tradičního fotbalového klubu. Uvádím FK Viktorii Žižkov záměrně. Takové fotbalové panoptikum se jen tak nevidí.
Rozdělil bych minulost žižkovské Viktorie na dobu stagnace (1929 - 1948), éru s Vratislavem Čekanem (1992 - 1996) to bylo období, kdy se rozhazovalo plnými hrstmi, dalším výrazným bodem je známá korupční aféra spojená s klubem a manažerem Ivanem Horníkem. Bylo to tak "literární", že vznikla i divadelní hra.
Když tam působil velkopusí Josef Czaplár měl jsem dojem, že do roka a do dne bude v Praze nový "Real Madrid". Jak hlasitě začal, tak potichu skončil.
Prostě na malém žižkovském stadionu se odehrávají velké příběhy...
Po sestupu do druhé fotbalové ligy se zdálo, že se zklidnil i život v klubu, chyba lávky. Střídavé sestupy, postupy a tak dokola.
Střídaní manažerů, trenérů, velká fluktuace hráčů. Pulpit, Nádvorník a nakonec něco světového. Majitelé si našli, bůh ví kde, italského kauče G. Favarina. Sice není na platy hráčů, ale proč neangažovat zahraničního trenéra.
No Kocourkov na Žižkově. Celý ten příběh by byl celkem k úsměvu a k mávnutí rukou. Ovšem jen  doby než si uvědomíme, že takových žižkovských příběhů je v českém fotbale řada. Jen je nečteme v novinách a jiných informačních kanálech.
V případě, že dnes v 19:15 hodin nastoupí FK Viktoria Žižkov k utkání s Bohemians 1905 bude to další Pyrrhovo vítězství. Možná, že majitel rozdá ze svého prémie v kabině. Otázka je, co bude zítra.
On totiž běžný tréninkový den nebude na ČT Sport.