Letošní 24hodinovka byla jedna dlouhá masáž

Po zveřejnění termínu konání letošního charitativního běhu pod názvem Františkolázeňská 24 hodinovka (kilometry pro Hospic Sv. Jiří) jsem ani okamžik neváhal stát se jedním z účastníků sedmého ročníku.

Intenzivní masáž započala již několik týdnů před startem. Veřejnost byla dopodrobna masírována informacemi k organizaci této ojedinělé charitativní akce. 
Já jsem masíroval své běžecké přátele a pravidelně jsem jim připomínal, že stojí za to přijet do Františkových Lázní. 
Lapena byla kamarádka Aurora z Plzně, kterou jsem upozornil, že v rámci celodenního happenigu si může nechat namasírovat unavené nohy. 
V sobotu 14. listopadu, také jako vzpomínka na Sametovou revoluci v roce 1989, byla účast běžců masivní. Více jak tři sta příchozích od čtrnácté hodiny kroužilo v centru Západočeských lázní. Tradičním to místem běžeckých akcí. 
Úvod patřil vřelým slovům organizátorů, kteří mají s masovými běhy dlouholeté a velmi úspěšné zkušenosti.
Byla to velmi výživná sportovně-společenská masáž, skvělá parta lidí od Aše až po Košice. Od miminek v kočáru až po seniory. Ti všichni přišli a přispěli potřebným. 
24 hodinovka ve Františkových Lázních zasluhuje obrovský respekt a pozornost. Stala se prestižním charitativním projektem přesahující hranice Karlovarského kraje. 
Já osobně jsem nakroužil v úvodní odpoledne, tedy v sobotu 39 okruhů, to je celkově 46,80 kilometrů.
(celkově jsem zaběhl 69 kilometrů).  
Únava materiálu byla logická a proto jsem využil šikovných rukou studentů zdravotní školy v Chebu, konkrétně studentky Martiny, která mi odborně namasírovala nohy a prodloužila mi moje běhání do nočních hodin. 
Všem budoucím masérům chebské střední školy tak patří poděkování za profesionální přístup.
Já jsem ovšem dostal "nášup." Citlivé ruce patronky akce paní Lenky mi dokonale promasírovali mou bezvlasou hlavu a mohl jsem se s čistou myslí odebrat na zasloužený odpočinek. 
Další masáž připravila paní příroda, téměř po celý víkend nám naservírovala déšť a chladné počasí. Nikoho to ovšem neodradilo překonávat své netušené limity. 
Nakonec to nejsladší, Duševní masáží bylo slavností zakončení této fantastické běžecké akce. Většina účastníků vydržela do naplnění dvaceti čtyř hodin konání projektu a při tónech české i slovenské hymny mnohým ukápla slza radosti, dojetí a lásky. 
Můžeme být denně masírováni negativním pohledem na svět, ale byť jen jeden takový projekt v našem životě může být informací, že ne vše kolem nás je ztracené. 
Takovou masáž pozitivní energie si nechám líbit kdykoliv!