Děkuji za to, že jsem mezi Vámi, že své přetlaky klapu do kláves počítače, že mé blogy někdo čte, že někteří je i kladně hodnotí, že těch návštěv je za pár měsíců více jak třináct tisíc.
Symbol minulé doby.Archív: PaMa
Blog je takový barometr, nápadů, myšlenek, postojů, názorů. Nás blogerů je dlouhá řada. To je dobrá i špatná zpráva. Dobrá z pohledu literárního a intelektuáního potenciálu Češek a Čechů. Špatné je to z ohledem na to, že řada z přispěvatelů by jistě byla nositelem čerstvého větru do veřejného života, politicky-občanského.
Ten záběr námětů je neskutečně pestrý, bohatý a hlavně aktuální. Já to již dva měsíce sypu ze svého nitra jak písek do kátrovačky. Asi jsem měl přetlak, který musel ven, mezi Vás, které to oslovuje
Nemám žádné novinářské ani spisovatelské ambice, nejsem ničím odlišný od většiny blogerů na světě. Jen jsem byl zasazen do určitého prostředí a o tom chci psát.
Dnes bude, možná svítit slunce, dnes možná budou jarní teploty. Možná, uvidíme. Co ale vím na 100% je, že dnes v podvečer uvidím přátele, které mám rád, kteří nepíší blog, ale na řadu věcí mají shodný názor.
Dnes určitě uvidím své nejbližší, kteří jsou stovky kilometrů od mého současného působiště. Vím, že každý lidský příběh je jedinečný. Tak jako jsou jedinečné příspěvky všech "dopisovatelů" do blogu iDnes.
Dnes určitě popijeme s kamarády dobrého vína, pojíme skvělé ryby a určitě dojde i na témata veřejného života. Možná, že se naše názory na řadu problémů budou lišit, ale to je dobře. Jako je fajn, že Vám tohle všechno můžu napsat.
Děkuji za to, že stále exisuje šance, že se srovnáme a budeme se respektovat.
Souznící první červnový víkend přeje PaMa.
