Běžec/závodník = logický/vývoj

Každý sportovec má na otázku "jak regenerovat" jinou odpověď. Metody a ověřené způsoby závisí na mnohém. Vyjma profesionálních borců si svůj program ordinují sportovci sami, hlavně na základě osobní zkušenosti. 

Pokusím se tímto článkem přispět "trochou do mlýna", pohledem svým, který je zcela originální, ale pro můj sportovní život je maximálně účinný. 
Jsem výkonnostní běžec věkové kategorie 51 let. S běháním jsem začal v roce 2013. Před tímto datem jsem měl asi pětiletou "sportovní pauzu". Tělo celkem odpočaté, ale velmi zanedbané. 
První krůčky mezi běžci - samouky byly velmi krušné, bolest procházela vším co máme na sobě, hlavou i patou. Důvodů bylo mnoho, minimální zkušenost s technikou běhu, výběrem povrchu a základně s použitou obuví, která nikterak nevyhovovala. 
Postupem času se všechny atributy zlepšovaly. Začal jsem o běhání více přemýšlet, zvyšoval jsem objem tréninkových jednotek, zcela jsem změnil techniku běhu a základem úspěchu byla tvrdá, opravdu každodenní práce, bez rozdílu ročního období. První kvalitní botou byla osvědčená značka s gelovou výztuží. Ideální pro začínající sportovce. 
Trasy se prodlužovali, tělo si zvykalo na dávky a hlava začala vnímat běh jako pozitivní drogu. Skutečně došlo k obrovskému progresu. Od třetího měsíce pravidelného tréninku jsem si začal běh užívat. Bez vedlejších, negativních příznaků. 
Do šestého měsíce se začala zvyšovat i rychlost a následně bylo možno "ladit" i techniku. Výsledkem bylo to, že jsem si individuálně ordinoval týdenní program, kde se měnil profil tratí a počet kilometrů. 
Až do desátého měsíce, od počátku pravidelného běhání, jsem se fyzicky i psychicky cítil svěže, bez větších problémů. Nejpozitivnějším poznatkem bylo to, že nenastala žádná bolest. 
Klíčovým dnem v mém běžeckém životě byl říjen 2014. Toho dne jsem se rozhodl svou běžeckou výkonnost "prodávat" na závodech. Každý kdo se chce posouvat se tomuto okamžiku nemůže vyhnout.
Pražský City Trail a mé výsledné pořadí není tak zásadní, zásadní byl, že jsem si ověřil svou dobrou výkonnost. Další novinkou bylo zažít tu atmosféru. Jako soutěživý člověk jsem měl od 19. 10. 2014 jasno. Začala etapa výkonnostního běžce!
K dnešnímu dni mám v nohách desítku různých podniků. Preferuji střední a dlouhé trasy. Výsledky jsou až nelogicky příznivé, ale nikoliv nezasloužené. Jsou výsledkem obrovského počtu naběhaných kilometrů. V roce 2014 jsem "nalétal" 3232 km a pokorně jsem je absolvoval bez závažných zdravotních komplikací. 
Proč toto všechno popisuji? Chci všem novým běžcům zmínit, že není žádným zázrakem se výkonnostně posouvat i věku padesáti a více lety. Naopak jste neopotřebovaným a žádostivým po nových výzvách, zkušenostech, ale i úspěších. Prostě parádní životní motor. Motor, který kultivuje tělesnou i duševní schránku. 
Na této cestě nezapomínejte na odpočinek, když Vám tělo řekne: "Nechci" tak ho poslechněte, pokud vykonáváte fyzickou práci jako já, trénujete někdy i dvoufázově, tak proč si nedat občas pohov. 
Upravte si denní menu. Těstoviny, zelenina, ovoce. Můj jediný doping jsou semínka Chia, které mají nepřeberné množství předností, které běžec ocení. "Vyguglujte", vyzkoušejte. 
Pokud se bude Vaše cesta podobat té mé, budu velmi potěšen, že mám kolegyni či kolegu, který tímto životním stylem posouvá kulturnost střední generace v České republice. 
PS: Až se někdy spojíte na trase s vesmírem, je to důkaz, že jste za horizontem a běh se stal součástí Vašeho bytí. 
Foto: Matternichova výzva 2015 (zleva Lukáš, Libor, Pavel)