Je úspěch rande subjektivní nebo objektivní záležitost?

Při cestě domů z jednoho skutečně vyvedeného rande mě chytla mírná paranoia. Nemyslím si náhodou jen já, že ta schůzka byla skvělá? Není můj nedávný společník naopak rád, že se té otravné holky zbavil?

"Proboha! Kam me to ta blbka zase vlece?!"

Najednou mě začalo zajímat, do jaké míry se dá úspěch schůzky posoudit objektivně a kdy začne záležet spíš na subjektivném pocitu. Může jeden z možných budoucích partnerů slyšet vyzvánět svatební zvony, když u druhého zvoní tak akorát hrana? Nikdy by mě nenapadlo takhle přemýšlet, kdybych se nedlouho předtím nestala svědkem absolutně odlišných pocitů z té stejné schůzky...


V pozdních nočních hodinách jsem tehdy absolvovala hovor s jednou svou přítelkyní a to hovor toho nadšeného typu, kdy máte chuť stále se usmívat a říkat věci jako: „Tak to mám radost!“ a „Vidíš, ještě to není ztracené!“ Pár dní na to jsem na jednom večírku potkala druhého aktéra oné akce. Kamarádka se podezřele dlouho neozvala s aktualitami o svém, jistě přímo čítankovém, vztahu, tak jsem se pod vlivem pár skleniček rozhodla zpovídat JEHO. On, pro změnu pod vlivem několika půllitrů, protáhl obličej hororovým způsobem a začal koulet očima, jako by právě dostával záchvat. Skutečně. Chyběla jen pěna u pusy.

Ve zkratce – ON byl z celé schůzky tak vyděšený, že se mé milé kamarádce už neozval a nikdy v budoucnu se jí ozvat nehodlal. Její telefony zarytě ignoroval a tajně doufal, že se ona rozhodne odstěhovat do Rio de Janeira nebo na jiné, neméně vzdálené místo. To, co jí připadalo jako roztomilé „stejnosti“, on bral jako nechutný a netaktní způsob upozornění na vlastní neřesti. Ona brala hovory o budoucnosti jako začátek perspektivního vztahu, on jako důvod z toho vztahu předčasně utéct.

Já ze své schůzky přišla domů mírně ve stresu, opatrně jsem položila mobilní telefon na postel a sedla si vedle něj. Brala jsem ho v tu chvíli jako barometr právě proběhnuté schůzky. Objeví-li se na jeho displayi do třiceti minut jméno mého spolurandiče, schůzka byla OK, neobjeví-li se, je to potvrzené – pocit, že rande bylo úspěšné je čistě subjektivní.

Nevím ovšem, jak správně interpretovat výsledek mého soukromého výzkumu, protože telefon zapípal přesně za 31 minut...