Tento název jsem si vypůjčil od ruského klasika F.M.Dostojevkého, třebaže to s jeho dílem ani tak nekoresponduje. Ale…. coby "vyučeného" historika mne napadla určitá dějinná souvislost toho co nyní prožíváme. Tak zalistujme....
Starověký Řím 4.- 5. století - naprostý morální úpadek, vraždy, týrání, korupce, nestabilní vlády-mimochodem téměř až na výjimky, žádný římský císař nezemřel přirozenou smrtí, otrokářství... A potom vpád tzv. barbarů a konec Imperia Romanum.
Nyní to trochu přeskočíme.
Konec 14. a počátek 15. století - papežské schizma, naprostý úpadek církve – kupčení s odpustky, korupce. A u nás vláda Václava IV. - notorický alkoholik na trůně obklopen svými milci, příslušníci šlechty i měšťanstva si dělali co chtěli. A potom husitské války a naprostý rozvrat do té doby vyspělého Českého království, což znamenalo definitivní konec jeho velmocenského postavení.
Období renesance - jasně, kulturní rozkvět, rozmach vědy, vznikala díla nad nimiž žasneme dodnes... Ale také úpadek morálky, papežové nežili podle Písma - měli milenky a děti, "kvetly" dvorské intriky, vraždy, opět si šlechta i měšťanstvo dělali co chtěli. A potom Třicetiletá válka a naprostý, v tehdejší době světový, hospodářský rozvrat, násilná rekatolizace a inkviziční procesy.
Francouzská revoluce-rozpad všech dosavadních hodnot, ztráta víry, teror, popravy, vraždy - revoluce "požírala své děti". A potom napoleonské války, které přinesly opět oběti na životech a hospodářský rozvrat v Evropě- např. 1811 Rakouské císařství vyhlásilo státní bankrot, který postihl tehdejší řemeslníky, živnostníky a sedláky.
Konec 19. a počátek 20. století - tzv. Belle Époque (Krásná doba), rozkvět kultury a vědy, ale také opět úpadek morálky - "Evropa tančila valčík“, vládl anarchismus, politické atentáty, korupce, nestabilita vlád. A potom I. světová válka, první největší celosvětový válečný konflikt, milionové oběti na životech, hospodářský rozvrat, bída, epidemie španělské chřipky.
Dvacátá léta 20. století - kulturní a hospodářský rozmach, rozvoj vědy a techniky. Ale také zase morální úpadek, dosavadní hodnoty platily jako přežitek, korupce, skandály politiků, zrod komunismu a fašismu. A potom hospodářská krize a II. světová válka, nejstrašnější světový konflikt, páchala se ta nejhorší zvěrstva, které kdy člověk může vykonat-stal se bestií, a následně téměř půlstoletá totalita ve východní Evropě.
A posledních třicet let, co jsme již prožili my, jenž jsme žili do té doby v totalitě - byli jsme svobodní, mohli jsme psát i říkat co jsme chtěli, užívali jsme si všeho co nám bylo doposud odpíráno, cestovali jsme po světě a plnili si své sny. Ale byla to i léta nesmyslných agresí, lokálních válek, a především rozkladu morálních hodnot, rodina přestala plnit svojí funkci, „díky“ technologiím jsme se začali od sebe vzdalovat a ztráceli realitu skutečného života, mantinely demokracie se stále více rozevíraly, vládl ultraliberalismus, vymýšleli se různé nesmysly typu x pohlaví, genderové šílenství, kvetla korupce a nadutost politiků, „pravda a láska“ se stala nadávkou, a došlo opět k té ztrátě víry.
A potom přišel koronavirus...
Samozřejmě, každé srovnávání kulhá, tudíž to nelze vše brát jako bernou minci.
Ale....
