Zpěvák Janek Ledecký odložil kytaru, sestoupil s podia, rozpomněl si na své vzdělání a sepsal Výzvu okrádaných..... Jako zpěvák a muzikant je výborný, ale s jeho "odborností" je to již horší.
Respektuji jeho názor na církevní restituce.
Souhlasím i s jeho názorem ohledně křivdy páchané na ostatních restituentech.
Souhlasím i s jeho názorem ohledně aktivit Lucie Bílé.
Avšak nemohu souhlasit s dalšími jeho názory zejméma v oblasti některých historických faktů.
Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice (LECAV) je luterskou církví v ČR působící na Těšínsku v Moravskoslezském kraji a v hlavním městě Praze. Vznikla roku 1995 odštěpením od Slezské církve evangelické augsburského vyznání (SCEAV). Nová církev se seskupila kolem lidí, kteří odmítali příklon LECAV k charismatickému hnutí a pietismu i radikální snahy o očistu LECAV od kolaborantů s komunistickým režimem
Apoštolská církev patří mezi evangelikální církve. Z hlediska věrouky a praxe se řadí mezi letniční církve, které jsou sdruženy celosvětově v „Pentecostal World Conference“ a v rámci Evropy v „Pentecostal European Fellowship“. Byla povolena a zaregistrována státem v roce 1989 po desetiletích práce v ilegalitě spojených s pronásledováním. Současný církevní zákon ji zrovnoprávňuje s ostatními křesťanskými církvemi našeho státu. Dokladem tohoto postavení je její členství v Ekumenické radě církví, která sdružuje většinu křesťanských církví České republiky. Od založení církve do roku 2008 stál v jejím čele biskup Rudolf Bubik. Apoštolská církev je organizačně přidružena ke světovým "Assemblies of God".První letniční sbory na našem území vznikly na Těšínsku po roce 1910. Skupina křesťanů z různých denominací se začala scházet ke studiu Božího slova, k modlitbám a prosbám o zmocnění k duchovní práci. Mluvení v jazycích si vyložili jako Boží pověření k další práci. Jako následek další misie vznikly další skupiny v Brně, Praze a na jiných místech, které požádaly úřady o registraci. V roce 1910 byly těšínské sbory registrovány jako Spolek Rozhodných křesťanů. Tento spolek působil po celou dobu Československé republiky a úředně rozpuštěn byl až za německé okupace. V roce 1951 byl spolek spolu s ostatními spolky, jež zastupovaly státem neuznané církve a náboženské skupiny, zrušen. Letniční křesťané byli přinuceni začlenit se do některých církevních společenství, především do Jednoty Českobratrské, dnešní Církve bratrské. Od počátku šedesátých let usilovali o povolení vlastní církve. V roce 1968 byl založen přípravný výbor rozhodných křesťanů, který měl vyjednat povolení církve, ale v roce 1973 byl zrušen a letniční křesťané byli opět vyzváni, aby se začlenili do jiných, již povolených církví. V roce 1981 bylo dosáhnuto takové dohody s Bratrskou jednotou baptistů, dohoda však byla z obav z chystané autonomie rozhodných křesťanů - letničních v rámci baptistické církve státními orgány zmařena. V roce 1977 byla také Apoštolská církev povolena na Slovensku. I přes intenzivní jednání od roku 1983, byla legalizována v českých zemích teprve na počátku roku 1989
To znamená, že obě tyto církve EXISTOVALY již před 28. únorem 1948. Akorád se jinak jmenovaly.
Dále mne nadzvedla ze židle následující věta:
"Přesto chce vláda bez právních a historických podkladů darovat velkou část majetku národa těmto několika málo soukromým skupinám, jejichž morální kredit prudce klesá."
Slova jakoby vystřižená ze stránek Rudého Práva let padesátých. Všichni víme, jak to s tím "majetkem národa" dopadlo.
Nehledě na to, že panu doktorovi Ledeckému jaksi ušlo, že k těmto tzv.skupinám s nízkým morálním kreditem patří i Federace židovských obcí! To je přímo plivnutí do tváře obětem holocaustu!
Pan Ledecký měl raději vystoupit na podium, vzít do rukou kytarou a začít zase zpívat....
To mu jde lépe......
