Zemřel armádní generál Tomáš Sedláček. Jeden z našich posledních veteránů druhé světové války. Bojoval ve Francii, ve Velké Británii. V roce 1944 byl převelen na východní frontu, kde absolvoval karpatsko--dukelskou operaci a zúčastnil se vojenských operací během Slovenského národního povstání.
Takto bojovaly tisíce vojáků prakticky z celého světa. Ti, kdo přežili byli za své hrdinské postoje náležitě oceněni. Byli povyšováni, obdrželi řády a vyznamenání, dostavalo se jim i náležitého společenského postavení. Těšili se úcty a respektu od svých spoluobčanů.
V demokratických zemích.
Nikoli však v zemích, kde zavládla komunistická totalita.
Místo povyšovaní degradace, místo vyznamenání šikana, místo společenského postavení kriminál, místo úcty a respektu nálepka tzv. třídního nepřítele. Ti, kteří neváhali obětovat svůj život za vlast byli na sklonku života odsouzeni k živoření. Zatímco jejich věznitelé, mnozí s temnou minulostí konfidentů si užívali a dosud někteří užívají tučných důchodů.
Takto se chovala ke svým hrdinům tzv. socialistická společnost.
Skutečných hrdinů není nikdy dost, a proto každý z nich si zaslouží úctu a respekt. Lidé, kteří ani na okamžik nezaváhali bránit svojí vlast, kteří ani po těžkých zkušenostech nezatrpkli a až do konce svého života neztratili svoji hrdost.
Právě ti by měli být skutečnými vzory a idoly i pro tu nejmladší generaci.
A pan generál Sedláček k nim bude navždy patřit.
