Každý kdo četl proslulé Tři mušketýry jistě si vybaví ty dvorské intriky, které tak mistrně popsal Alexandre Dumas.
Jenže ve skutečnosti to bylo ještě dramatičtější. Na panovnických dvorech probíhal nemilosrdný boj o přízeň panovníka a tutíž o vlivné pozice. Oblíbenec měl moc a tak i peníze. Proto nechyběly dýky za závěsem, otrávené číše a i mistr popravčí nepřicházel zkrátka. Kdo upadl v nemilost, byl ztracen.
Stačí zalistovat stránkami dějepisu a můžeme se setkat se strmými vzestupy a o to více prudčími pády vlivných dvořanů. Tak zvaní "milci" krále českého Václava IV. nakonec povraždění na Křivoklátě. Komorník Lang Rudolfa II. kvůli svým pletichám byl zbaven úřadu a zemřel ve vězení. Ministr financí Fouquet za vlády "krále Slunce" Ludvíka XIV. uvězněn do konce života. A osud Rasputina zná snad každý.
Tyto absolutistické metody převzaly i sovětští vládci i jejich satrapové v tzv.táboře socialismu. I zde si přišel na své mistr popravčí. Postupem času se sice již pouze odcházelo "se zdravotních důvodů", ale "dvorské" intriky si v ničem nezadaly s těmi středověkými.
S nástupem demokratického systému se zdálo, že je tomu již odzvoněno.
Ale chyba lávky.
Místo dýk za závěsem či otrávených číší (ty se však ještě někde najdou) to jsou odposlechy, nahrávky či kompromitující e-maily. A opět intriky a boj o přízeň těch nejvyšších.
Opět je vládce Pražského hradu obklopen svými milci, kteří soupeří o jeho přízeň. A opět jsou zde strmé vzestupy i pády. Moc a peníze překonávají věky.
Jsme v jednadvacátém století, avšak duch komorníka Langa na Pražském hradě straší dosud.
