Lépe obětovat život pro něco, než žít pro nic

Přesně před padesáti lety přišel na Václavské náměstí mladý muž, odložil aktovku, sundal kabát, z kanystru na sebe vylil hořlavinu a škrtl zápalkou...Ten mladý muž byl Jan Palach.

Kdo to byl Jan Palach?

Obyčejný kluk z malého českého městečka prožívající dětství v partě svých vrstevníků. Účastník klukovských her, různých lumpáren v podobě lezení do cizích zahrad na třešně či bitek místních dětských part.

Obyčejný student maloměstského gymnázia v některých předmětech příliš nevynikající a naopak pozorný posluchač při hodinách profesora dějepisu hodného toho titulu "profesor".

Obyčejný studující VŠE, kterou si vybral jako náhradu při nepřijetí na Filozofickou fakultu, kde chtěl studovat svojí milovanou historii a třeba posléze následovat svého oblíbeného profesora dějepisu.

A konečně obyčejný studující druhého ročníku Filozofické fakultu, obor historie a politická ekonomie, kdy se mu konečně splnilo přání studovat to, co jej bavilo. Obyčejný proto, neboť stejně jako ostatní studenti prožíval ty záchvěvy svobody, které přineslo tzv. Pražské jaro.

Ano, obyčejný mladý člověk mající své zájmy a lásky. Žijící svůj běžný život mladého člověka jako tisíce jeho vrstevníků.

Avšak

Opět nastala situace pro náš národ tragická. Tak jako v březnu 1939 zase v ulicích našich měst duněly pásy tanků okupačních vojsk. A tak jako v roce 1939 to byli studenti, kteří se postavili na odpor. A mezi nimi Jan Palach. Již to nebyl obyčejný život obyčejných lidí.

Avšak

Emoce pominuly, ti, kterým národ věřil, rezignovali či zradili. Společnost upadla do letargie.

A tak bylo třena  NĚCO udělat.

Na Václavské náměstí přišel Jan Palach....

Z obyčejného člověka se stal výjimečný.

Podobně jako Kubiš, Gabčík, Otakar Jaroš, "Tři králové"- Balabán, Mašín, Morávek, Milada Horáková, Heliodor Píka a další a další, kteří neváhali položit život za NĚCO a ne žít pro nic.

Obyčejní lidé žijící v normální době se v té tragické stali výjímečnými...

Vzpomeňme na tyto "obyčejné" lidi a važme si jejich činů.

To byli ti opravdoví vlastenci!