Od středověku byl rektor nejvyšším představitelem učitelů a studentů, správcem financí a soudcem členů univerzity. První pravidla stanovil již Arnošt z Pardubic roku 1360, která nařizovala střídání juristů s představiteli ostatních fakult Do čela univerzity byli voleni významní představitelé domácího univerzitního národa a později také členové šlechtických rodin.
Podle právního řádu ČR je rektor jedním ze samosprávných orgánů školy, za kterou jedná a rozhoduje. Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy, který také navrhuje mzdu. Funkční období rektora je čtyřleté a stejná osoba může funkci vykonávat na téže vysoké škole nejvýše dvě po sobě jdoucí funkční období. Rektor jmenuje své zástupce, prorektory, kteří jej do určité míry mohou zastoupit. Mj. také jmenuje a odvolává děkany (na návrh akademických senátů fakult), kvestora, členy vědecké rady a disciplinární komise, předkládá rozpočet školy, výroční zprávu o hospodaření a hodnocení.
Rektoři Vysokých škol tedy patřili a patří k významným představitelům naší zemi. Rektoři i děkani Vysokého učení byli přítomni při korunovacích českých králů, nechyběli na zemských sněmech, účastnili se i volby nového panovníka. Vznikem Československé republiky se jejich významné postavení nezměnilo a i zde jejich účast na významných událostech byla samozřejmá. To bylo i v dobách socialistického zřízení a přirozeně i v současné době až doposud.
Doposud.
První přímo zvolený prezident republiky se rozhodl, že nepozve dva z rektorů Vysokých škol. Ano, oni jej naštvali a možná i urazili. Je to pochopitelné. Avšak u řadového občana a nikoli u hlavy státu...
Zastánci pana prezidenta nyní namítnou, že nepozval pouze ty dva a ostatní ano. Ale pan Zeman je nesporně inteligentní člověk a určitě věděl co to jeho rozhodnutí vyvolá. A přesto se nedokázal přes to přenést a projevil tak svou ješitnost.
Naskýtá se otázka kdo to bude příště?
Představitelé církví a náboženských organizací. Jsme přece ateistický stát, takže proč je zvát?
Členové pražského diplomatického sboru. Je to přece náš státní svátek, takže proč je zvát?
Zákonodárci a ústavní činitelé. Jsou to jenom státní úřednící, takže proč je zvát?
Pozveme si akorát Daniela Hůlku, Jiřinku Bohdalovou a Lucku Bílou. K tomu pár štamgastů z dolní hospody v Horních Kotěhůlkách a oslava státního svátku bude veselá.
Vždyť jsou to přece všechno jenom pouhé idiotské zvyklosti.
