Jako sympatizující s monachistickým zřízením mne zajímalo vše ohledně narození pravnuka britské panovnice Alžběty II. Z tohoto důvodu, a i jako odlehčení od již unavujících každodenních zpráv o situaci na naší politické scéně, jsem si procházel nejrůznější zpravodajské servery.
A proto jsem si rovněž otevřel stránku Blesk cz. A nevěřil svým očím. Vedle fotografie šťastných rodičů se nacházela další s lady Dianou a princem Charlesem s malým Wiliamem v náručí. A pod tím titulek: "Stejná nemocnice, stejné šaty, stejný osud?" A pak následoval článek plný srovnávání vévodkyně Kate s lady Dianou zakončený větou: "Všichni jen můžou doufat, že Kate nepotká stejně tragický osud, jako kdysi Dianu."
Co vede pisatele k takovým úsudkům? Copak není možné v českém bulváru napsat aspoň jeden pozitivní článek? Místo líčení radostné události jako je zrození nového života, tak spekulace o tom, že může vše špatně dopadnout!
A i další články jsou plné tragédií. Vraždy, sebevraždy, těžké úrazy, smrtelné nemoci, nevěry..
Negace, negace, negace.
Bulvár samozřejmně patří k mediální sféře. Jeho úkolem by však mělo být pobavit čtenáře. A to jak nejrůznějšími "drby" na celebrity či humornou nadsázkou. A tak to většinou v zahraničních bulvárech chodí.
Avšak u nás je to naopak. Zde se doslova autoři pasou na cizím neštěstí a vymlouvají se na to, že to tak čtenáři chtějí.
Chtějí to opravdu?
Označení bulvár pochází z francouzského slova boulevard, které označuje širokou ulici, třídu s významnou zelení. Na ní prodávali kameloti první noviny od 30. let 19. století dělníkům po cestě do práce.
Avšak český bulvár není ta široká ulice.
Je to ten kanalizační systém pod ní...
