Václavské náměstí. Místo, kde se odehrávala řada významných událostí v našich dějinách. Zde 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný stát. Zde se konaly mohutné manifestace vyjadřující odhodlání se bránit hitlerovskému Německu na podzim 1938. Zde se konaly protestní demonstrace proti vpádu vojsk Varšavké smlouvy v srpnu 1968. Právě zde se scházeli desetitisíce občanů v listopadu 1989. Je místem slávy, ale i svědkem tragických událostí. Sem se "právě vrátil z Hradu" Klement Gottwald, a zde proběhly události, které byly symbolem největší poroby národa - přísaha věrnosti "Vůdci" v roce 1942 a o jedenáct let později přísaha oddanosti "Velikému Stálinovi".
A právě sem před čtyřiceti pěti lety přišel mladý nenápadný muž. Sundal si kabát, z tašky vyndal dvě láhve. Obsah jedné z nich vylil na sebe a z té druhé se napil. Pak škrtl zápalkou a ..........
Tento čin, který neměl do té doby v našich pohnutých dějinách obdoby doslova zburcoval celý národ.
Národ, který již opět začal podléhat letargii z bezmoci a z pocitu marnosti. Ze zklamání a ztráty naděje, že bude obnoven demokratický systém. Z toho, že se opět vše vrací do starých kolejí a že ti, kterým věřili, rovněž podlehli. Doba prostě ještě nedozrála, což si bohužel málokdo uvědomoval.
A v tom vzplála živá pochodeň.
Jan Palach po vzoru budhistických mnichů, kteří se v tehdejším jihovietnamském Saigonu upalovali na protest proti americké agresi, chtěl stejným způsobem upozornit na bezpráví, které se dělo našemu národu.
A to se mu podařilo.
Bohužel ale na krátký čas.
Jeho jméno oběhlo celý svět. Opět se se díky němu naše zem dostala do středu zájmu.
Bohužel ale na krátký čas.
Pak nastalo dvacetiletí normalizační šedi. Temna, v němž ale blikalo malinké světýlko.
Tím malým světýlkem byla ona "živá pochodeň".
Čin Jana Palacha dodnes vzbuzuje diskuze o tom, zda měl vůbec smysl. Zda to nebyla zbytečná oběť a nebyl zmařen mladý lidský život.
Názor na to může mít každý jiný.
Avšak to, že se našel člověk, který neváhal obětovat to nejcennější - svůj život - za svobodu a demokracii, že nalezl odvahu k tomuto činu, v tom spočívá jeho význam.
Jeho čin nebyl zapomenut a je stále připomínkou toho, jak je svoboda křehká a že si jí musíme vážit. I proto, že jsou takový lidé, kteří za ní dokázali i zemřít. A právě v tom je význam Jana Palacha.
Takže odpověď na otázku z nadpisu:
Oběť nebyla zbytečná!
