Přiznávám, že jsem asi přesně nepochopila pointu celého článku, ani co se přesně stalo ale zřejmě se cítíte jako morální vítěz, že jste to nandala dvěma chlápkům v černém, co spěchali do práce. Myslím, že tady celkově chybí slušná komunikace mezi lidmi. Přitom stačilo říct něco ve smyslu, promiňte, teď jsem tady byla a zapomněla jsem, můžu si to ještě vyřidit.....měla byste velkou šanci, že se s nimi normálně domluvíte, než se jim tam nacpat a ještě je zkritizovat, že se jim to nelíbi. Mám do důchodu pár let ale doufám, že ze mě nebude frontový bojovník všeho druhu, abych náhodou někde nečekala o 5 minut navíc.

Nene, milá Marie, mýlíte se. Jako morální vítěz se necítím, kromě jiného taky proto, že pro mě život není boj a tak vítězit nechci. Jsem ale ve fázi vývoje (jak naznačují někteří muži v této diskusi dole ) kdy už nemám žádný důvod před agresí druhých couvat, nebo se za ni dokonce útočníkům pokrytecky omlouvat. Ve svém životě (a nepochybujte, že jsem starší, než Vy) zásadně na nikoho neútočím, proto mám právo se útokům jiných bránit pevně. To je rovnováha. Mimochodem, jak jste přišla na to, že ti chlápci spěchali do práce ? Jestli, jak píšete, budete frontový bojovník nebo ne, je jen a jen na Vás. Svobodně. Já Vám přeji pokračování radostného života.

Je zřejmé, že to bylo psáno ve spěchu. Pana Horáčka jsem nevolil, protože jeho texty nepokládám za upřímnou zpověď, ale profesionální dílka cíleně zaměřené na posluchače typu autorky blogu. Mají zabrnkat na ty správné struny duše a sám nemám rád, když je se mnou jakkoli manipulováno. Něco podobného vnímám i u scénářů Z. Svěráka.

Díky za upřímnost, pane Bicero. Přeji Vám, ať Váš radostný život trvá .

Je velmi dobrý neživit nenávist, neživit křivdy, protože to, co máme v mysli vlastně tvoří náš vnitřní interier, A pakliže si to kdokoli, vědomě, či nevědomě zaneřádí takovýmdle, s vodpuštěním svinstvem, tak si v tom pak i bydlí.

Zdroj: https://jiroudek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=694067

Jdu to číst.

karmaza to, že jste si i Vy ulevila, za to, že jste napsala velmi dlouhý článek a za to, že Vás stejně budou kritizovat. Ale o to nejde. Krásný den přeji a děkuji, i když si článek znovu musím několikrát přečíst.

jen dodávám, že jsem "si ulevila" dřív, než jsem šla tenhle článek psát. Snad to lze z čteného cítit.

Zmatené, neurovnané autorčiny myšlenky a psaní.

Pane Řehůřku, děkuji za komentář, snad jste se poučil, že příště se mým článkům pro zachování vlastního klidu vyhnete. To jistě svobodně můžete.

Je mi záhadou, co má společného s vnitřní čistotou a nevyzařováním temnoty sdělení o vlastní politické orientaci a volební preferenci, ale třeba jste ve fázi, že to za důležité považujete

Ano, pane Grunere, jsem v nějaké "fázi", jako každý z nás. Mně není záhadou, že se svými životy můžeme posunovat od vnímání duality k vnímání jednoty, čili si dovoluji vnímat, že (alespoň u mě uvnitř) všechno souvisí se vším ... Děkuji Vám za komentář.

Je těžší to světlo najít, nebo udržet?

Pane Michale, je velmi těžké ho najít. Udržet, pokud se světlo stabilizuje, je trochu snadnější. Toť můj postřeh.

Jsem rád, že jsem se narodil jako muž, ale musím přiznat, že se za své pohlaví často stydím kvůli jejich chování k ženám. Ten pocit, kdy se člověk cítí jako nejblbější na světě, ale pak naštěstí prozře a osvobodí se znám moc dobře. Též s panem Horáčkem se shodneme. Volil jsem ho, protože je muzikant a to nemůže být v jádru špatný člověk

Vážený pane Endersi, prosím, nestyďte se, naopak, oceňujte se, že se už dokážete k slabším a menším (třeba i ženám) chovat kulturně, nebo dokonce uctivě. V praxi jsem totiž dospěla k závěrům, že nezměkčilý, ale citlivý muž s dostatkem sebeúcty je nejvzácnějším "lidským artiklem" dnešní doby... Přítomnost.cz - Muži tvrdnou a zrychlují se. Děkuji Vám s úctou a přeji sílu do dalšího radostného života !

Marie, jak já Vám rozumím na úrovni, kde není rozum, ale jen cit :)

Být nezávislý, znamená být sám sebou a nemít potřebu to nikomu natřít

Zdroj: https://janaslaninova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=690105

Mějte se báječně a díky za Vaše blogy!

Milá Jano, kdyby nic jiného, tak střetnutí s Vámi mě na tomto Blogu obohacuje nesmírně. Také si užívám, jak si "rozumíme v citu", jak už se nemůžeme vyhýbat přirozené dannosti lidskosti, že základem každé myšlenky je prvotní cit, tedy, že emoce jsou nejvyšší frekvence, kterou je člověk schopen poznávat. To má pramálo společného s duchovní pýchou. Klikla jsem už minule na Váš "vytučněný" odkaz Vašeho manžela a chtělo se mi hned křičet nahlas : Ano, ano, já chci taky do nižší úrovně ! Děkuji Vám oběma srdečně

Karma s úctou.

Tajemný pane Vodvářko, Vy jste mi dal ! Jsem tu úplný začátečník jak vidno . Takže když jsem Vám teď chtěla odpovědí vyjádřit svou radost z Vašeho komentáře, vyhledala jsem Vás, abych poznala Vaše články a tam na mě koukl úplně jiný člověk, snad u zdi nářků ? Ale nezůstala jsem ztracená, citem mě uklidnil Váš aristokratický nos , uvěřila jsem, že jsem správně. Děkuji Vám nadšeně ze srdce nejen za tento povzbudivý komentář a za Vaše famózní články - ještě mi chvíli potrvá, než jich přečtu aspoň 500 . Děkuji všem !