Se závěrem souhlasím, platí totiž: Vychovali jsme si mládež sice technicky zdatnou, ale bez citu.

Petr Skácel, ano žel, a možná to není jen naší výchovou...

Dočetla jsem k "údajné epidemii". Nemám zájem číst dál o "údajně" nevychovaných dětech a jejich rodičích, kteří na ně "údajně" nedohlížejí.

Přečíst by se mělo vše a až potom přijmout názor. Jinak platí... St.Římané: "Bojím se čtenáře jedné knihy".

Je to svinstvo, když si majitel podniku nemůže rozhodnout o tom, koho nechce mít ve své provozovně.

"Svinstvo" by bylo, pane Kšíre, kdyby si člověk ve svém domově nemohl rozhodnout o tom, koho tam nechce mít na návětěvě. Pokud se ale v podniku svobodně rozhodne poskytovat druhým lidem služby a to dokonce výdělečně, je správné a spravedlivé, že při takovém poskytování musí respektovat zákony země, ve které si "svůj podnik" otevřel. To proto, že každý člověk je součástí životního prostředí stejně jako částečkou v organizovaném násilí, zvaném stát.

Konečně on si člověk ani žádný podnik otevírat nemusí, když ho obtěžuje se ke slušným hostům (!) chovat rovnoprávně, viďte.

Zákazy nejsou třeba, stačí mít možnost požádat rodinku, ať děti umravní a pokud to nepomáhá, tak možnost je vyhodit.

Paušalizace viny nikam nevede. Rodič/pejskař/rozjívenec by si měl sám uvědomit, jestli obtěžuje a ohrožuje nebo ne. Taková tolerance ad absurdum akorát prohlubuje nenávist k minoritám. Tj. samá práva a žádné povinnosti.

Eva Hasníková ano, ráda s Vámi souhlasím z vlastní celoživotní empirie, že především se každý denně rozhoduje, zda ponese zodpovědnost za svůj život, protože už poznal, že to za něj nikdo druhý udělat nemůže.

Přátelé komentující, měla jsem tu už z četby radost, že je tu pár lidí, kteří lidsky cítí a proto i rozumí, a proto nepotřebují šířit jen odsudky druhých z tábora "proti" a akcelerovat boj.

Milé paní Ivaně jsem odepsala bez emocí, rozumím jí a její články budu dál číst ráda.

Panu Janu Šikovi jsem v komentu pod jeho článkem (před napsáním tohoto svého) upřímně i poděkovala, protože (i jeho) moudrý humor, který se nemusí primitivně vyřvávat, mám ráda.

Že se zde sešly především komenty plné soudů, odsudků a záporných emocí, protože necítí (a tudiž ani nemohli pochopit), že jsem psala o právním marasmu směřujícím proti lidskosti a restaurace a děti byly jen zástupným příkladem pro odborně neerudované, nemůžu nikomu z vás vytýkat. To mně neva, každý má svůj čas.

Já se raduju, že cítím soucit i s těmi, kteří sami sebe považují za elitu moudrosti, etiky a mravnosti, ale svoje emoce prostě nezvládají, takže jsou prokazatelně obětí svých patologických představ o tom, jak někdo živý nabíhá na vidle. Jsem šťastná, že "tohle" už dávno jde skrze mě klidně. Proto děkuji všem .

Děkuji za reakci a také dodávám přání, abyste neměla strach jakoukoli zpětnou vazbu vnímat i jinak, než jako soud a zápornou emoci.

Z mého pohledu nemáte důvod vysvětlovat čtenářům váš vztah k panu Šikovi a paní Lance. Článek, který měl ilustrovat údajný právní marasmus proti lidskosti, jste si sama vyvrátila přiznáním, že v případě restaurace a dětí žádný právní marasmus proti lidskosti není, protože zákaz vstupu na základě věku v ČR dosud není legální. A jak jsem psal, rozhodně toto paní Lance netvrdila.

U vysokých stoliček mohu jen dodat, že v restauraci nejsou v adekvátním množství úměrné počtu rodin s dětmi. Já taky navštěvuju restaurace a více méně jsem viděl, že restaurace mají max jednu stoličku, možná dvě, což je mi upřímně jedno, protože já ji nepotřebuji.

Já osobně vidím jediný marasmus v chybějícím návštěvním řádu v tomto segmentu podnikání. Návštěvní řád je v jiných veřejně přístupných budovách kinech, divadlech, supermarketech kromě pohostinství obecně. Z článku paní Lance jsem pochopil, že nějaký návštěvní řád mají v USA. To si myslím, že je právě ten chybějící prvek působící marasmus, ale je to jen můj názor. Hezký den.

Tomu se říká "naběhnout si na vidle" :)

No, mám ještě připravenu etiketu pro matky a potom pro děti, ale asi je už nezveřejním, snad někdy v létě. Zdá se mi, že se toto téma opět zbytečně vyhrotilo, soudě tak podle přibývajícího množství článků s nadpisy obsahující slova "restaurace" a "děti" na blogu. Na rozdmýchávání vášní se nechci podílet. Jinak pánové přede mnou vyznění textu pochopili dobře. Hezký den

Paní Voříšková, bohužel váš článek vychází z vašeho mylného výkladu obou článků, na které reagujete.

Pan Šik svůj článek postavil na obyčejném posmívání se současné absurditě a předmětné (jeho) návrhy zákonů jsou jen jakousi ironickou až cynickou ilustrací, kam by společnost dospěla. Čili nic, co by se dalo brát vážně.

Vážně se akorát má brát současný spor mezi majiteli nevychovaných harantů a zbytkem společnosti a kdo je viníkem onoho sporu netřeba komentovat.

U paní Lance jste se taky netrefila cituji: "opoziční tábor zastává radikální zákaz vstupu dětem do restaurací, a to do kolika let? Někde jsem četla, že až do osmnácti?

Zdroj: https://bennett.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=800430";

Jak vidno z textu, není to žádný fakt, ale preference opozičního tábora, který si můžete lehce ověřit jako paní Lance.

Paní Lance jako obvykle zveličuje, vyrábí téma a zde pan Svoboda už zakládá tábory a organizuje odpor.

Synergie zoufalství v přímém přenosu.

Celospolečenským zájmem je z toho téma nedělat. Ale máme tu takové modely, kteří tráví nudný život lovem zpráv, na které naváží diskusním traktátem, který z omrvinek dělá "celospolečenskou krizi".

Dobrý den, skutečně jste nepochopila, že článek pana Šika je humorný ?

Jinak, ano, restaurace , které nepovolují vstup dětí jste u nás vidět nemohla. Zákon totiž restauratéry, pokud si děti v podniku nepřejí tvrdě pokutuje. ( Rozumějte ČOI, zákon sám ještě nikoho nepokutoval.)

No, ona si to takové tvrzení nemohla autorka ani přečíst v blogu p. Lance, byť se tu, poněkud skutečně šroubovanou část perexu, pokoušela - jak sama tvrdí, číst několikrát :)