Vítám mezi dezoláty. Přiznám se, že jsem už ztratil motivaci nejen přispívat, ale i nahlédnout. Někdo byl odejit, někdo má obavy z dehonestace, někoho prostě jen nebaví stále přemýšlet, jestli už náhodou není za hranou "bdělých strážců hranic".

Nicméně občas nakouknu a vidím, že to nemusí být vždy tak úplně ztracený čas.

pozdě, ale přece. Je tu toho už napsáno mnoho, s čímž souzním. Vám samozřejmě díky za článek.

Jiste jste tim chtela neco rict, bohuzel jsem nepochopil ... mohla byste prosim pridat par vysvetlujicich poznamek?

Milan Bartos - právě píšu o svém empirickém potvrzení tvrzení vědců, že rozum/vědomí je jen asi 5 % lidské psychiky (mysli), zatímco podvědomí a v něm uložené emoční programy (zejména z dětství) zaobírají nejméně 95 % psychiky (mysli). Takže chcete-li porozumět, musíte nejprve skrze své buněčné tělo poznat, a chcete-li poznat, budete si muset dovolit cítit. To je to, na co AI prostě nemá . Děkuji Vám a držím palce.

Vidím srdíčka a potlesk, četla jsem opakovaně, ale nerozumím Vám. Moje chyba.

Ale jistě jste si povšimla, kdo srdíčkuje a palečkuje. Fanklub?

Milá Ivo Votočková, děkuji za Vaši povznášející reakci

Vážený pane Pavle Chmelíku, díky srdečné, potěšil jste mě!

Vzácný pane Tomáši, taky často pomýšlím o odchodu..., ale s Vaší podporou si teď přeji, kéž bychom všichni společně mohli cítit, že i každý srdečný obrázek či článek stále mají smysl... Děkuji Vám vřele

Vy zvláštní pane Zdenku Hornere, jakkoliv sem na Blog nepřicházím pravidelně a už vůbec ne často, na Vaše příspěvky se také vždycky těším. Žasnu, jak Vy úplně bez agrese, ale s mužně neporazitelnou odvahou, popisujete své vidění. Tak často souhlasím a cítím, jak mě Vaše psaní posiluje! Děkuji Vám a přeji všem živým - kéž vydržíme

Určitě si Vaše vyznání znovu přečtu. Momentálně Vám nerozumím.

Nic si z toho nedělejte že nerozumíte, nikdo nerozumí všemu

,, ...Že v životě každého přichází poznání, až když se svými zážitky a zkušenostmi prokouše. Pak přichází poznání, že posun ke šťastnému životu je možný jen na nejniternějších úrovních mysli sama sebe, bolestivým prožitím a tak vertikálním odpouštěním svých záporných emocí do přírodních živlů.

Teprve pak lze vnímat nesmyslnost nelidských ignorancí, soudů, odsudků a trestů..."

Zdroj: https://marievoriskova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=809515

Vážený pane Jiří Jiroudku, děkuji Vám s úctou s jakou obvykle obdivuji Vaše příspěvky !