Vážená paní Marie,

do posledního písmene s Vámi sdílím vše, co jste ve své úvaze napsala. Krásné, moudré a pravdivé...

Ach Bože, vzácný pane! Jako by mně odepsal sám král!

Děkuji Vám

Moc hezká úvaha s mnoha podněty k rozjímání. Cesta k Probuzení není fakultativní, nýbrž mandatorní. Nakonec čeká jistě i pana Drozda i když o tom zatím neví . Přeji krásné dny.

Trochu dráždivé vyjádření. Řekl bych, že pro naprostou většinu lidí by se zde hodil kondicionál. To, že se probudí na konci života, je spíše smutné.

V souvislosti s Vaši úvahou, vážená paní Marie, jsem si vybavil postesknutí pana Miroslava Bárty nad úrovní světových politiků. U nich pohled „dovnitř" nelze očekat.... Jsou zajatci ega...

Asi proto jsem pouze „lokalni" optimista a cítim nutnost si vytvářet svůj vlastní svět a chránit si ho a aktivně ho kultivovat i chránit před tím velkým.

Vážený pane Tomáši Gayere, lokální optimisto 😆, tuším, že když si svůj svět aktivně kultivujete, to současně kultivujete i ten velký, protože přece víme, že člověk je mnohoúrovňovou bytostí, elektromagnetickým shlukem informací a k tomu stále platí ono Panta reī! Děkuji Vám srdečně za všecko ❤️🙏.

Ach jo, další zoufalá ezoterička. Říznuto cvokem Rakem a na závěr Bohem...

Svatá prostoto!