Je třeba změnit systém. Jak? Odspodu, od sebe samých. Ten největší problém je, že ho máme v sobě doslova zažraný a jsme líní, neochotní a zbabělí ho měnit, tedy většina z nás. U mě probíhá další změna: opustil jsem tento blog (poslední rozlučkový článek 30.11.) a v rámci lidskosti (i k sobě) a solidarity ke kolegyním, chci pracovat v systému méně, tj. udělat si kratší pracovní týden a mít tak víc času pro radost a tvořivost

To Vám, vážený pane Tichý, nemůžu něž srdečně přát a tedy klidně schválit, protože jsem už sama na sobě ověřila, že takový postup se všestranně "vyplatí". Sice mě Váš odchod s ohledem na jedinečný obsah Vašich článků, úplně neraduje, ale máte pravdu, začít lze jen od sebe samých (já říkám přesunem svého prvotního bodu pozornosti zvenčí k sobě doprostřed), takže i Vám přeji

Píšete: "nedáš, dostaneš", jenže neberete v potaz, že v lidech je spíš zakořeněno: "Nedáš, nedostaneš".

A navíc: Stokrát nic umořilo osla a tak mnozí pracující na změně v sobě se stávají zatrpklými, když naplněni změnou v sobě narážejí do zdi paragrafů, byrokracie a nadutosti. I to je současnost.

Dovolte, pane Machačku, do diskuse o tom, co neberu v potaz, bych se nepouštěla, neměla by efekt pro nikoho, protože jsem ryze empiricky dospěla k závěru hluboce niternému, že správně je všechno, takže co je v kom druhém "zakořeněno", to můžou být spíš jen naše dojmy.

Nutnějá (už) vycházím jen z pohledu holistického. Ověřila jsem mnohokrát, že pokud jsou lidé "naplněni změnou v sobě" skutečně hluboce niterně, to je otevřeně a poctivě, rozhodně už do žádných "narážení do zdí paragrafů" je klidně míjí (probíhá na jiném levlu), protože těmto niterně změněným jsou paragrafy včetně jejich zdí dávno jen k soucitnému úsměvu. Jde zkrátka o úrovně mentální (to je citové a rozumové) úrovně každého. Děkuji Vám.

Díky, pani Marie.

Srdečně i já děkuji Vám, vážený pane Tomáši!

Není pravda, že pozitivní právo nás dostalo do područí zkorumpovaných politiků, dostalo nás do područí zkorumpovaných úředníků. Politiků je možné se zbavit, alespoň teoreticky, volbami. Úředníků pouze úplnou změnou systému, tedy i práva.

Vašek

Ryba smrdí od hlavy.....

Dík!

Jsem laik, ale vnímám, že římské a přirozené právo za komunistů utrpělo, a proto jsme se orientovali na pozitivní právo, aniž bychom všeobecně poznali, že jde o zradu na nás samotných.

Ve zdravotnictví jsme poznali, že milionové úplatky na ministerstvu a na VZP jsou v pořádku, ale lékařské provize řádově ve stovkách jsou trestné. To mne uráželo a odmítal jsem nespravedlivé odsouzení. Ale pochopil jsem, že stát může vůči mně jakoukoliv zvůli. A ius naturalis se ve mně bouří. Jsem starý, nebouřím se, ale pochybuji, že se domůžu za deset let svého práva. Nesoudím se! Svoje kumpány za miliardové zpronevěry Václav Klaus posvětil jako nevinné. Na to já nemám!

Také si myslím, že justice by měla ctít smysl zákona a přirozené právo, když ho nectí naši zákonodárci!

Váš koment zde je pro mě odvážný (až burácivý) hlas zralé duše, vzácný pane Šimku, děkuji Vám srdečně.

Souhlasím, že za komunistů přirozené právo nejen trpělo, ale bylo úplně umlčováno; základní právo římské (se zabudovanými moudrostmi Starých Řeků) se za nás učilo jediný semestr v prváku, jako by bylo nedůležité až zanedbatelné...

Přirozené právo, jak správně píšete, má podstatu vis maior a dokonce podstatu boží (podobně jako právo preceduální za oceánem), a to bylo tehdy pro materialisticky založenou společnost téma silně nežádoucí, i státnice jsme museli dělat z marxismu-leninismu a tak přirozená lidská "víra" byla zúžena na formální návštěvy setkání oficiálních církví v Národní frontě pod dohledem vedoucí úlohy strany... Civilizace je po šesté v kolapsu, možná proto, abychom přijali, že spravedlnost může člověk nalézt jedině uvnitř sebe uprostřed, tam když se odevzdá tmě, paprsek světla vytryskne spontánně! To je ta jistota z přijetí nejistoty. Vám, jako duši, přeji v sobě nalézání další radosti, protože jen radostná duše si zajistí zdraví svého obalu, buněčného těla! V úctě

Tak ja som rada, že po dvoch rokoch práva na Komenského v Blave som kedysi prešla na ekonomiu, je to jednodušia náuka, aj keď...to štúdium mi dalo určité právne povedomie...

To Vám, milá Jano, moc přeju, možná i trošičku závidím, že jste byla míň podřízená autoritám včetně rodičovských, než já. Já jsem si odejít podle hlasu svého citu nedovolila, ale nestěžuju si, nejspíš je ve Vesmíru nakonec skutečně všechno správně. Díky Vám za koment.