Maruško, ač jsem příhodu znala, při Tvém líčení mucholapkových útrap jsem se znovu prohýbala smíchy.

proto nemám mucholapky. Jednak kvůli kocourovi, jednak se mi z nich zvedá žaludek. Kdysi dávno jsem se u babičky taky do jedné chytila... moje kudrnaté vlásky... fuj! Ale Vám rozhodně

Zuzanko, jsem moc ráda, že jsi si přečetla Marušky první blog a jako první na něj reaguješ. Je to čtenářka naší knihovny a moje kamarádka, naprosto úžasný člověk, kterého jsem pravidelným drobným nátlakem dovedla k myšlence blogovat. A věřím, že nebude litovat, ale hlavně nebudou litovat čtenáři, protože píše výborně a vtipně, mě na fbc vždy spolehlivě pobaví, má i krásné fotografie, věřím, že nám tu s ní bude dobře.