Z deníčku chovatele koček 2

Správně by měl nadpis samozřejmě znít: „Z deníčku otroka koček“, ale co už, nechte mě se cítit alespoň ještě chvíli jako že jsem doma pánem já...Příhoda je asi dva roky stará a podotýkám, že ty exoty máme doma tři :-)

Dnešní příprava oběda nebyla z nejjednodušších. Připravím si řízky na pult, jdu pro paličku, vezmu kočce řízek z tlamy a opláchnu ho. Začínám naklepávat, sundám z pultu kocoura, narovnám se a vyndám kočce řízek z tlamy. Opláchnu ho. Naklepávám a dávám pozor abych netrefila žádnou z koček, které se vrátily zpět na pult. Připravuju obalování. Kočky kradou maso, které jim opět zabavuji a oplachováním se nezdržuju. Vyndám kocoura z mouky a utřu za ním bílé stopy, druhá kočka mezitím upíjí rozšlehaná vejce. Umyju kočku v koupelně a vracím se do kuchyně. Opět sundám oba kocoury z pultu. Smažím a hlídám jednoho pablba, aby nešel k pánvi. Tváří se nasraně. Slejvám brambory a zabavuju kocourovi usmažený řízek. Volám všechny k obědu, vracím se do kuchyně a vyndám kocoura z okurového salátu. U oběda se pak dítko ozve:„ Já tam mám chlup“ a co já na to?

„To je blbost miláčku, kde by se vzal!“