Pohřeb

......................Jak je důležité nepodcenit přípravu na poslední rozloučení................................

Když už Vás potká taková událost a Vy se musíte rozloučit s někým blízkým, je to smutné. Zejména, když si uvědomíte, že ten člověk tu ještě měl být. Tak i my jsme se museli vydat na poslední rozloučení.

První věc kterou musíte zajistit, je správné smuteční oblečení. Vlítnete do šatníku a zjistíte že černé máte jen tepláky a triko s Mickey Mousem …hmm to asi nebude to pravé ořechové a rodina na tom nebyla o moc líp. Tak jsem uskutečnila rychlý nákup v jednom z řetězců s hadry, které navštěvuji opravdu nerada…jdu s tím k pokladně a uvědomila jsem si, že je halenka pro mne lehce průsvitná a tak jsem zakoupila i novou podprsenku-krásnou černou zdobenou. No musela jsem, bylo to přece nutné!

Doma proběhly přípravy a pak odjezd do smuteční síně. Všem z rodiny jsem neustále připomínala: „Hlavně ať si vezmete kapesník!“ Za krásného teplého slunečného počasí vystoupíme před obřadní síní z auta, odkládáme kabáty a bundy, navzájem se sebe obíráme kočičí a psí chlupy a jdeme dovnitř. Uprostřed obřadu už nevydržím a potřebuji utřít oko a vysmrkat se…jenže mi došla zásadní chyba-kapesník zůstal v autě v kabátě. Obrátím se tedy na svého muže, mou záchranu, můj maják, protože ten má přece kapesník vždycky. „Mám ho v autě“, pošeptá mi a já se s očima plných slz a naděje obracím na potomky. A stane se zázrak, mladší syn(16let) vyndává z kapsy kapesník, který dostal někdy před sto lety a nevěřila bych, že je schopen takový ještě najít a už vůbec ne nosit. Prohlédnu si ho a byl to ten pravý lék na slzy. Nemůžete totiž dost dobře brečet jako želva a přitom smrkat do kapesníku 10x10cm se sloníkem! Jsem si jistá že by se to švagrovi líbilo. Tak tedy Sbohem Luďku a tu podprsenku budu nosit na Tvou památku.