Na Sever 1

Letos jsem si konečně splnila velký sen-navštívit na delší dobu Skandinávii. Odjely jsme, já a moje fenka Jakutské lajky Maja, autem na tři měsíce objevovat Švédsko, Norsko a Dánsko. Zvu Vás na cestu...

Pro cestu na sever volím trajekt Rostock-Trelleborg nočním spojem. Sice mě trochu po cestě do přístavu na severu Německa rozhodil příchozí email: „Váš spoj ve 23:45 byl zrušen“, ale když pominuly prvotní známky infarktu, přišel naštěstí další email: „Váš spoj nově odjíždí ve 23:55". Tak dobrý, říkám si. Nakonec odplul se skoro hodinovým zpožděním. I s tím musí člověk počítat. Proč mi přijde noční spoj výhodnější? Protože si rezervuji nocleh v kajutě a mám šanci se před vyloděním trochu prospat a ráno vyrazit na cestu alespoň trochu odpočinutá.

Vylodění v Trelleborgu ve Švédsku je rychlé, kontrola mých dokladů je jen zběžná, zato Maji očkovací průkaz prochází důkladnou kontrolou. Pro cestu do skandinávských zemí musí mít pes nejen platná standartní očkování, ale především čerstvě potvrzené odčervení, ne starší než tři dny. Jakmile je toto všechno prověřeno, zvedá se závora a my spěcháme s přesunem k blízkému parku, aby si Maja po dlouhé cestě protáhla nohy a přečetla si první švédské pesemesky (poznámka překladatele: pesemesky-psí SMS)

No a pak už můžeme konečně vyrazit. První zastávkou je Smygehuk. Nejjižnější bod Švédska. Je tu kamenné molo, pamětní kámen s vyznačenou zeměpisnou délkou a šířkou, několik stánků s občerstvením a maják.

Maják Smygehuk

Mariagatan 10

Ales Stenar

Ales Stenar

Další cesta vede přes město Ystad. Hodně srdeční zastávka v ulici Mariagatan 10. Vlasně tu není na první pohled nic světoborného, ale je to adresa mého oblíbeného detektiva Kurta Wallandera z detektivek švédského autora Henniga Mankella.

Pak už pokračujeme autem podél pobřeží do vesničky Kåseberga a pěšky po turistické značce k obrovské megalitické kamenné lodi Ales stenar. Skládá se z 59 kamenů, z nichž každý váží přibližně 5 tun, a byl postaven ve někdy v letech 540 až 790n.l. délka je úctyhodných 67m a šířka asi 19m. Pěkně tu fouká a nad pobřežím poletují rogalisté. Krásný pohled! Jen mě zaráží, jak se občas turisté snaží vylézt na některý z megalitů. Bylo by škoda tu krásu poničit. Cestou k autu nás chytne prní, ale ne poslední, průtrž mračen.

No a poslední zastávkou našeho prvního dne ve Švédsku je NP Stenshuvud. Nachází se na pobřeží Baltského moře nad zátokou Hanöbukten. Vedou tu cestičky na vrcholky, kamenná koryta suťovisky, nachází se tu arboretum, schodiště až k moři na pláže s nádherně jemným pískem…

informační středisko

vtipný nejvyšší bod

kamenný kruh

cesta k moři

Tady jsme nachodily něco přes 15km a zdržely se téměř až do večera. Pak už byl čas vydat se směrem k městu Kristiansand a najít si vhodné místo na přenocování.