Koupat se ve zmrzlé vodě, anebo vystrčit nahou zadnici?

Tak hele! Rozmáhá se nám tady takový nešvar. A já teď vůbec nevím, jestli je dobře, že vlastníkem takových nešvarů nejsem, anebo jestli to není dobře. Tak hledám odpověď, kterou možná ani nepotřebuji znát.  

No tak dobře, vědět to fakt nemusím, mám jiné životní potřeby, ale jako pobavit se můžu, to zase jooo.  Celebrity a známé tváře o sobě dávají vědět. A zdá se, že docela houfně a ochotně, jinak by mi tato fakta unikla a neměla bych ani páru, kdo kde smočil svou dokonalou nožku, případně komu víc kde trčí bradavky z krásného poprsí. Ono to fakt tak nějak útočí ze všech stran, protože nějaká Máňa z Horní Dolní by nikoho doposud nezajímala. Co potom, že otužování patří celý život k jejímu životnímu stylu a patří jí vyseknout poklonu, byť má třeba sto kilo a prsa po strýčkovi. Pro náš národ je to věc asi nezajímavá a nečtivá. Každý rok se dozvíme z krátké reportáže o pár odvážlivcích otužilcích ve Vltavě či jinde a to je všechno. Neřeší se barva plavek, krása dekoltu, dokonalost postavy, ale mluví se o tématu otužování.

Taky jsem občas chodila hodit očko po otužilcích, co si klestili cestu ledem v naší protipožární nádrži. Jako respekt před pobíhajícími růžovými těly a radosti z této činnosti. Člověk tohle fakt nevidí běžně a jen z toho pohledu mu mrze všechno komplet. Nicméně tady obdiv z mé strany opravdu je, já sama bych se k tomu nejspíš nedokopala nikdy. A už vůbec ne proto, že to zjistila spousta osobností, že je to vlastně super a zdravé a boží. To já zase dělám jen to, co uznám sama za vhodné a taky záleží na tom, kdy to uznám. Počítám, že jsem schopna uznat někdy v červenci, že taková činnost pro mě ideální, což jaksi pozbývá smyslu.

Ale docela i ty celebrity chápu a nechci vzdávat hold nějakému posměchu vůči nim. Spousta jich to dělá dávno a ani se o tom neví. Na druhou stranu, kdo jiný nám má jít příkladem? Oni jsou „vidět“, lidi jim to více věří, než nějaké Máni z Horní Dolní, byť to dělá celý život. A když covid hatí lidem různě práci a plány, pak je nějaká jiná činnost, která je prospěšná nasnadě. Pořád lepší, než nějaké utajené dýchánky v doposud málo využívaných prostorách obydlí. Je dobré využít negativní okolnosti k pozitivním činnostem. To mi přijde úplně super a ještě víc super je na tom to, že spousta lidí to pochopila taky, že i ze špatného se dá vytěžit dobré.

A tak vlastně nevím, jestli v rámci zdraví a zachování zdravého rozumu nepůjdu a nesmočím alespoň prstíček do ledové vody. Ba ne, tohle já nedám. Infarkt jsem sice ještě neměla, ale nemusím mít všechno. Jen když o tom píšu, tak mám na sobě husinu, která by byla už i pravítkem měřitelná. Nesnáším sice horka, ale na koupání se v mrazu sílu a odvahu taky nemám. Takže vyhledám zlatou střední cestu - doma u kamen. Ledovou vodu nesnesu ani po ránu na obličej, natož tak na celé tělo. Brr.

No a tím se plynule dostávám ke druhému nešvaru, k odhalování těla. Mě by totiž vůbec nikdo nefotil. Ani v plavkách, ani nahou a myslím, že ani kdybych byla po krk v té ledové vodě. No a malého pindíka taky nemám. Hmm. A tak zatímco se jiné krasavice točící se pomalu kolem padesátky vystavují na odiv, abychom na vlastní kukadla viděli, že se u nich zastavil čas, gravitace a všechno ostatní a prostě nestárnou, tak my, zcela obyčejné padesátnice měříme svinovacím metrem své povislé kůže, prsa, zadnice, abychom vzápětí honem na sebe natáhly oděv, o kterém si myslíme, že je k nám milosrdný. Ale tak, člověk si něco myslet musí, protože na nás odevšad řvou, že máme myslet pozitivně. V padesáti jsem si uvědomila, že je náhodou docela fajn přeorientovat se třeba na kabelky. Ta mi sedne vždycky! Jediné co na ní může viset je ucho, které zrovna nevisí na mém rameni. A to je náhodou super pozitivní myšlení, navíc, když se promění v realitu. Je to vlastně důkaz, že pozitivní myšlení se vyplatí.

No nic. Nedávno jsem tady psala o posilovací gumě a náhodou jsem ji už teda našla a náhodou měl problém ji utáhnout i můj muž. A to už je nějaký silák! Ještě chvíli vyčkávám, než se s pozitivním myšlením propracuji k lepšímu zdraví, protože kabelky už mám dvě. No a pak začnu cvičit s tou gumou a to budou všichni koukat na to popření gravitačního zákona! Ovšem když teď tak nad vším přemýšlím, tak jestli by nebylo lepší rovnou skočit do té ledové vody. A klidně i s holou pr….