Ta hůl dopadne i na tvůj hřbet

Hejtmani nabrousili svůj ostrovtip a předali prezidentovi na setkání v Lánech hůl s humorným nápisem „na budoucího premiéra“. Už jen chybí seznam těch, kteří se tomu vtipu smáli.

Hůl předávala Jana Vildumetzová, předsedkyně Asociace krajů, a libovala si přitom, že dárek prezidenta potěšil. Někteří hejtmani se decentně zavrtěli nespokojeností, ale nikdo si nestěžoval, natož aby se ozval, že s touhle trapností nechce mít společného. Kam se hrabe Hujer se svými švestičkami. Hejtmani s tímto dárkem aspirují na jedno z předních míst v soutěži, jak hodně dokážu ohnout hřbet.

Nejtrapnější momentem celého počinu zůstává odkaz na okolnosti onoho neblahého šermování holí. Nešlo jen, eufemisticky řečeno, o svérázné chování prezidenta na místě samém, ale především o to, že prezident při interpretaci demise vlády nerespektoval Ústavu. Zatímco při návštěvě libereckého kraje věnovali zastupitelé prezidentovi příslušnou pasáž Ústavy, aby si ji pořádně přečetl, nyní dostal od paní hejtmanky za porušování Ústavy obdivné poklepání na rameno.   

Hůl signalizuje míru demokratického handicapu v myšlení některých politiků. Baví ty, kteří preferují vládu pevné ruky. Je svůdná pro toho, kdo je přesvědčený, že ránou hole lze vyřešit obtížné problémy. Nebudeme se unavovat nějakým tlacháním v parlamentu, jednoduše to přikážeme a bude klid. Tento styl ostatně blízce spojuje prezidenta a Andreje Babiše. Prezident tomu rozumí nejlépe a právní kličky nějakých expertů přece nikoho nezajímají. Pravdu má ten, kdo má aktuálně sympatie publika.

Naši demokracii zdaleka tolik neohrožuje byrokracie EU, jako domácí fascinace účelovostí jednání a neschopnost pochopit, že dodržování Ústavy sice může v aktuální situaci vypadat jako zbytečná komplikace, ale v dlouhodobém horizontu je jedinou zárukou demokratického uspořádání země. Bohužel i demokracie sama přestává být atraktivní, protože silný vůdce je větší zárukou bezpečí než rozhádaná demokracie. A když silný prezident občas přetáhne holí slabého premiéra, komu by to vadilo.

Milovníci autokratické vlády se ve svých představách připodobňují k onomu silnému vůdci. Sní o tom, že budou též držet v ruce podobnou hůl a přetáhnou s ní všechny ty levičáky, sluníčka, vítače a kdoví koho všeho dalšího. Opájejí se touto představou a zapomínají na jeden detail. Hůl v ruce jednoho potřebuje záda jiného. A vyhrává ten silnější, dravější, tvrdší, bezskrupulózní. V tomhle systému každý jednou zeslábne a za rohem již čekají čerství dravci. Stěžuje si někdo na současné špatné mezilidské vztahy? Autoritářský režim generuje mnohem horší.