Červená Karkulka jako patronka obětí fake news

Jeden zdivočelý mozek v Barceloně vyplodil zákaz příliš sexistických pohádek, jako je např. Červená Karkulka. Vzbudil tím nebývalé rozhořčení a utvrdil bojovníky proti politické korektnosti v jejich tažení za záchranu Evropy.

Vyřazovat klasické pohádky z knihovny je hloupost. Dokazuje limitované obzory autora nápadu. Mimochodem, před pár desítkami let měla Červená Karkulka vážné problémy ve dvou kalifornských okresech, a to vzhledem k tomu, že její košík obsahoval též víno, což by mělo neblahý vliv na výchovu dětí, které nesmí mít žádný kontakt s alkoholem. Košík s vínem byl totiž vidět i na přebalu knihy. Z tohoto důvodu byla kniha vyloučena z dosahu dětí. Současná podoba Červené Karkulky však nepatří k neměnnému evropskému dědictví. Cenzurními zásahy už v minulosti prošla, aniž by jí to způsobilo nějakou viditelnou újmu.

Pokud by se Červená Karkulka měla stát symbolem neměnnosti naší kultury, museli bychom se neprodleně vrátit k její originální verzi, a to té, kterou publikoval v roce 1697 Charles Perrault ve sbírce nazvané Pohádky mé matky husy. Perraultova pohádka končí přesně v okamžiku, kdy vlk sežere Karkulku. Basta, konec a nic dalšího. Žádný statečný záchrance. Perrault svou pohádku varoval malé dívenky před nebezpečím, které na ně číhá od neznámých bytostí (v jedné interpretaci mužů, jelikož vlk láká Karkulku do postele). Jak je vidět, originální verze mužům zrovna nelichotí.

Do úpravy originální verze nevstoupila proradná EU, ale naši předkové, kteří některé příliš drsné a temné pohádky někdy v 19. století začali přepisovat na soft varianty přístupné něžným dětským duším. Přispěchal proto myslivec a zachránil babičku s vnučkou, a zlou bytost odsoudil k zániku. Dobro poráží zlo. Škoda, že se horlivý barcelonský činovník neseznámil s interpretací německého psychologa Ericha Fromma, podle kterého je vlk zlý a divoký mužský element, zatímco myslivec otcovský o ochranitelský. Fromm spatřuje v pohádce triumf žen. Existuje řada dalších interpretací Červené Karkulky, zabývajících se vazbami v rámci rodiny, vztahy mezi dívkou a mužem, a to včetně zvládání sexuality (je tam ta postel).

Červená Karkulka může být klidně dále reinterpretována a aktualizována. Nikomu nemá být bráněno, aby vyprávěl a vytvářel parafrázované verze s důvěrou, že ty nosné varianty najdou ohlas nejen mezi dětmi. Rozhodně by neměl být jeden slabomyslný pokus z Barcelony vnímán jako ohrožení naší kultury. To bychom na tom byli vážně špatně. Jedno z nejdůležitějších poselství této pohádky je varovaní před posly falešných zpráv. Vlk lhal Karkulce a vydával se za někoho jiného. Karkulka mu na to skočila a dostala se do problémů. Osud Červené Karkulky být proto výstražným varováním pro všechny, kteří skočí na každou neověřenou zprávu. To zlo by je mohlo pozřít.