Dovolím si tvrdit, že David Macek je můj kamarád. Proto mne
jeho rozhodnutí pustit se do bitvy s potraty trochu zarazilo.
S trochu pompézním začátkem se rozhodl vyvolat debatu nad potraty. Cituji
jeho slova, která zazněla na ČRo1: „Debatu vyvolávám jako debatu dlouhodobou a
přál bych si, aby se vedla delší dobu, aby si skutečně společnost poctivě
pokusila na začátku jednadvacátého století odpovědět na otázku, co je to
potrat, protože já jsem přesvědčený o tom, že to opravdu není nějaký banální
lékařský zákrok, který by neměl být nějak omezován. Takže tohle je můj základní
cíl.“
Fajn, debata, diskuze a polemika jsou vždy vítány, protože pomáhají tříbit myšlenky a cizelovat argumenty. Ale pro debatu musí být alespoň dva. V této chvíli to vypadá, že na jedné straně je odhodlaný David (proti Goliáši, chtělo by se říci) a na straně druhé? Kdo je tou protistranou? Česká veřejnost? Společnost? Odborníci? Ač se snažím, nevidím tu druhou stranu, která byla ochotna diskutovat problematiku potratů. Česká společnost potrat nevnímá jako téma. Potratů je rok od roku méně, antikoncepce je široce dostupná, tak kde je problém?.
Naprosto souhlasím s tím, že potrat jako takový je neakceptovatelný. Je to zničení nenarozeného života, v tom zastávám stejné „katolické“ stanovisko jako David Macek. Lišíme se v jediném, a to v tom, že nepovažuji za schůdné implantovat české veřejnosti striktní katolické etické normy. Politici mohou a měli by upozorňovat na eticky citlivé otázky, ale nemohou přenášet zákony světa církevního do světa světského. Mohou jít příkladem, mohou být veřejným svědomím, ale neměli by míchat světské a božské.
Obávám se, že na konci otevřené diskuze je předem očekávaný výsledek. Dovolím si opět citovat: „Já bych rád, aby si v následujících měsících a letech česká společnost znovu zodpověděla na otázku, co je to potrat a na základě této poctivé celospolečenské debaty, aby případně také došlo k dalším změnám toho stávajícího zákona.“
A co když diskuze skončí tím, že není třeba nic měnit? Jakou cestou se vydat pak?
