Kdo může za Green Deal?

Tempem a razantností jakou se stupňují závazné klimatické požadavky EU, stupňuje se i zuřivost voličů. A ptají se, kdo z Velkých Vontů za to může, Mažňák, nebo Losna? Pojďme to chronologicky rozluštit

Ve změti klimatických summitů, různých mezinárodních smluv stejně jako institucí EU, aby se čert vyznal. To také umožňuje různým politikům zalhávat, mást a házet vinu jeden na druhého. Přesto ale existuje pevná právní a časová osa, po které se dá klimatická stopa vyčenichat od pravěku až do současné doby. Nás bude zajímat hlavně posledních deset let, kdy takto razantní ochrana dostala závazný právní rámec i s uvedením vlád ČR, které se na tom podílely. Říkejme tomu svatba, těhotenství a narození dítěte.

Námluvy a svatba - Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Rio de Janeiro, 1992

Tato úmluva na úrovni OSN říká něco v tom smyslu, že budeme na sebe hodní a budeme se respektovat. Doslova že: poskytuje rámec mezinárodním vyjednávání o možném řešení problémů spojených s probíhající změnou klimatu. Probíhala mezi lety 1992-94, v současnosti má 198 smluvních stran a Česká republika Úmluvu podepsala dne 13. 6. 1993 a ratifikovala ji dne 7. 10. 1993. (od.č.1)

Kjótský protokol vznikl v návaznosti na to v roce 1997. Zaměřoval se spíše na průmyslové zplodiny a smluvní země se v něm zavázaly snížit za pět let vypouštěné CO2 o 5,2%. Země EU k tomu ještě snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 % v porovnání s rokem 1990. Nicméně nebyl závazný pro rozvojové a rozvíjející se ekonomiky včetně Číny, Indie a Brazílie a taktéž výpočet vypouštěných emisí byl nejednotný a vágní. Dá se spíš přirovnat k novoročnímu předsevzetí typu omezím kouření, omezím sladké a už nikdy při úklidovém dni nevypiju ženě Okenu. (č.2)

O jeho bezzubosti (z pohledu ekoaktivistů) svědčí i nařízení EU z roku 2011 nazývané 20-20-20, tedy snížení spotřeby energie o 20% do roku 2020, což přispěje ke snížení vypouštěných emisí o 20%. Jednalo se o energetickou náročnost budov, tedy ono štítkování a s ním spojené revize zateplování a úspora vytápění. (č.3)

Těhotenství – Pařížská dohoda

Žena je těhotná, a to už je závazné. Zatím vám to ještě nečůrá na rifle, ale vzít to zpátky už beztak nejde.

Pařížská dohoda je na úrovni OSN a vznikala mezi roky 2014 (za EU projednána Evropskou radou 24.10.2014-Bohuslav Sobotka, vláda ČSSD - ANO), prosinec 2015 podepsána smluvními stranami, listopad 2016 vstoupila v platnost, Česká republika ji ratifikovala jako poslední 5.10.2017 (vláda ČSSD - ANO). Pro ČR to znamenalo závazek snížit emise skleníkových plynů o 40% do roku 2020.

Dohoda má méně konkrétních čísel oproti Kjótskému protokolu, vlastně cílově jen jedno: zastavit globální oteplování na max. O 1,5°. Je méně konkrétní, ale o to víc závazná. Má 195 smluvních stran (států). (č.4)

Narození dítěte – Zelená dohoda pro Evropu.

Naprosto konkrétní plán EU do budoucna. Do roku 2050 učinit EU uhlíkově neutrální, tzn. že podíl vypouštěného CO2 bude tak malý, tak likvidován, nebo tak přirozeně vstřebán, že nám v porovnání průmyslová činnost-nečinnost vzniká vždy nula emisí. (č.6) (č.7)

Evropská rada (neplést si s Radou Evropy, ani Radou EU, č.5) je nejvyšší orgán EU, sdružuje 27 zástupců všech zemí EU, nejčastěji premiéry popř. prezidenty, kde se tito dohodnou na dalším směřování EU. Dohoda musí být jednotná a všichni představitelé mají právo veta. Tedy v zájmu jednomyslnosti nezbývá, než vyjednávat a dělat ústupky.

Zelená dohoda byla na Evropské radě představena 11. prosince 2019 a za ČR ji bez námitek odsouhlasil premiér Andrej Babiš (vláda ANO-ČSSD). Jediný kdo měl připomínky bylo Polsko ohledně rychlosti změn. Jeho námitky byly vzaty v potaz. Toto konkrétně Andrej Babiš odsouhlasil v Evropské radě: (č8).

Po odsouhlasení byla dohoda, zvaná oficiálně Green Deal, předána Evropské komisi na právní zpracování a k předložení Evropskému parlamentu ke schválení.

Evropská komise je druhý nejvyšší orgán EU. Jejím úkolem je dávat věcem právní formu, hlídat jejich následné dodržování. Její alias je „hlídač smluv“. Má 27 zástupců jednotlivých členských zemí. Za ČR Jourová, ANO. (č.9)

Green Deal komise právně zpracovala a předložila Evropskému parlamentu v lednu 2020. Ten GD přijal poměrem hlasů 482 pro, 136 proti, 95 se zdrželo. Pro byli čeští europoslanci za ANO, TOP09, Pirátů, proti ODS, Starostové, SPD, KSČM. KDU-ČSL se zdržela. (č.10)

Evropský parlament je třetí nejvyšší orgán EU. Čítá přes 700 europoslanců všech zemí EU v poměrovém zastoupení k počtu obyvatel a velikosti svých zemí. Jeho výstupy jsou právně závazné pro všechny země EU.

Druhé kolo, přituhuje: Když už jsme si uzákonili co, zbývá uzákonit i jak konkrétně to udělat. Za rok, tedy v prosinci 2020, se na Evropské radě odsouhlasil tzv. Evropský právní rámec pro klima, tedy soubor závazných kroků, kterým by se snížil podíl vypouštěného CO2 o 55% do roku 2030. Za ČR byl opět pro Andrej Babiš jen s poznámkou, aby byl plyn vnímán jako zelený alternativní zdroj místo rušeného uhlí, což bylo vzato v potaz v závěrečném resumé pod čarou jako jeden z návrhů. Polsko už tradičně rozporovalo tvrdost a rychlost změn a navrhovalo, aby oněch 55% platilo v průměru pro všechny a ne jednotlivě, což bylo vzato také na vědomí. (č. 12,13)

Evropský právní rámec pro klima byl po odsouhlasení dán opět Evropské komisi k právnímu zpracování a ta to jako Fit for 55 předložila Evropskému parlamentu v červenci 2021. Ten ho opět schválil a europoslanci za ANO byli opět pro. Všimněte si slůvka „právní“. Je to tedy závazné. Balíček má celkem 14 kapitol, ve kterých se bude jednat o tom co kde ubereme a co ořežeme, abychom z hromádky sto kusů ovoce vyřadili těch 55, proto se to celé následně přehodilo na Radu EU. Toto je Fit for 55: (č.11).

Rada EU je čtvrtý nejvyšší a z pohledu zákonodárného dokonce nejvyšší orgán EU. Skládá se z neurčité řady jednání ministrů resortů jednotlivých vlád EU (tedy alias evropská rada ministrů), kde se domluví jak nařízení EU implementují do národních zákonů (v tomto ohledu je zákonodárný). Zde už neplatí právo veta, nýbrž přehlasování kvalifikovanou většinou, což v praxi znamená min. 15 zemí, anebo zemí s 292 mio obyvatel pro. Zde už ČR nemá šanci cokoliv zablokovat. (č.14)

V předsednictví Rady se střídají jednotlivé státy po půl roce. Na ČR to vyšlo od července 2022 Ovšem předsednictví neznamená ani rozhodující hlasy navíc, ani výběr témat k jednání. Plní jen organizační a dohledovou funkci. To ostatní je už předem dané.

Předsednictví se také nazývá „trojkou“, protože to o čem se bude jednat si spolu domlouvají stávající, nastupující a následná země. V našem případě to byla Francie (od ledna 2022) a předávali jsme Švédsku (od ledna 2023). Kdo se zaraduje, že už konečně vstoupí na scénu Petr Fiala, toho krutě zklamu. Priority Rady, termíny a budoucí vyjednávání Rady pro rok 2022 domlouvala s Francií a budoucím Švédskem vláda Andreje Babiše (konec vlády 17.12.2021) v prosinci 2021, konkrétní plány, úkoly a náplně Rady pro rok příští byly zveřejněny 14.12.2021. Nastupující vláda Petra Fialy tedy přišla k hotovému a měla povinnost už jen konat. (č.15)

Zde vláda Andreje Babiše domluvila Fialově vládě plán jednání na Radě EU pro rok 2022: (č.16).

Toto je celý příběh kontroverzního a v mnohém i kontraproduktivního Zeleného údělu, který by se dal nejlépe charakterizovat sloganem „zabij bobra, zachráníš strom“. Andrej Babiš ho zpočátku horlivě obhajoval a mával voličům před očima biliony dotací. To je jazyk, kterým on se domlouvá.

Po prohraných volbách v říjnu 2021 otočil a na summitu OSN o klimatu v Glasgow tvrdě zkritizoval všechno s čím předtím souhlasil. Podle komentátorů to bylo spíše trapné jako zpátečka u stíhačky. Následně se uklidnil a obhajoval se tím, že z GD už není možné vycouvat a znamenalo by to postihy, nebo rovnou nebýt v EU. Až v závěru vlastního zoufalství přešel k tomu, co umí nejlépe a to k reversní lži. Tvrdí, že on vlastně odsouhlasil jen ochranu přírody za bilion dotací a ten redukční masakr všeho funkčního z toho udělal až Fiala za vládního předsednictví v Radě. Pravdou ovšem je, že naši ministři vyjednali spíše pozitiva jako je uznání plynu a jádra zelenou energií, zmírnění normy EU7, nebo prosazení syntetických paliv do spalovacích motorů. (č.17, 18, 19,20, 21)

Zde doloženě a chronologicky vidíme, že A.Babiš jen opět lhal, lže a lhát bude.

1. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu – Wikipedie (wikipedia.org)

2. Kjótský protokol – Wikipedie (wikipedia.org)

3. Nejnovější evropské míry jsou „20 – 20 – 20“ - Pasivnidomy.cz

4. Pařížská dohoda – Wikipedie (wikipedia.org)

5. Rada EU vs Evropská rada vs Rada Evropy: Členové, sídlo a funkce | e15.cz

6. Zelená dohoda pro Evropu – Wikipedie (wikipedia.org)

7. Uhlíková neutralita – Wikipedie (wikipedia.org)

8. eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52019DC0640&from=EN

9. Evropská komise - Tvoříme Evropu (tvorimevropu.cz)

10. Pro Green Deal hlasovali v roce 2020 eurposlanci z ANO, TOP 09 a Pirátů (asz.cz)

11. Balíček „Fit for 55“ – Plán EU pro ekologickou transformaci - Consilium (europa.eu)

12. L_2021243CS.01000101.xml (europa.eu)

13. Nařízení - 2021/1119 - EN - EUR-Lex (europa.eu)

14. Rada Evropské unie – úloha a pravomoce │ Evropská unie (europa.eu)

15. Předsednictví Rady EU - Consilium (europa.eu)

16. Česko s Francií a Švédskem dolaďují společný program předsednictví | e15.cz

17. Databáze lží: Babiš a Green Deal – (neovlivni.cz)

18. Andrej Babiš obhajuje, proč odsouhlasil Green Deal - CNN Prima NEWS (iprima.cz)

19. Babiš na nás uvalil evropskou zelenou revoluci - Echo24.cz

20. Babiš hází Green Deal na Fialu. „Odsouhlasil ho největší zemědělec,“ řekl premiér - Echo24.cz

21. Babiš původně Green deal hájil. Agroholdingům jde hlavně o vyšší dotace a staré pořádky (asz.cz)

Technicky sestavil Petr Houda, se souhlasem sepsala Marie Jandová.

[e-mail]