Problémy se stárnutím populace mají např. i v USA - je to kupodivu jak přes kopírák. Proč asi? Proč kopírujeme nefunkční americký ekonomický model? A kdy přijde někdo s nějakým inteligentním nápadem na řešení situace? Zatím jenom čtu, jak se ekonomové a politici diví - ale divit bychom se měli my laici, oni jako odborníci by to měli řešit, od toho je společnost platí. Následující článek popisuje situaci stárnoucí populace a nefunkční ekonomiky v USA, jmenuje se "22 Facts About the Coming Demographic Tsunami..."

N.Morgan) The economy in this country is failing miserably. The govt can’t stop spending money that isn’t there and thinks printing more helps the situation. It doesn’t. The economy is sinking further and further into demise. The Baby Boomer generation are facing issues they had never anticipated facing, the aspect of no retirement. There’s even been talk about raising the retirement age, since it is becoming increasingly impossible for a baby Boomer to retire by age.

 http://beforeitsnews.com/economy/2014/02/22-facts-about-the-coming-demographic-tsunami-that-could-destroy-our-economy-all-by-itself-video-2594114.html

Současná civilizace se bude neustále dostávat do problému, který je paradoxní: zaměstnavatelé nechtějí staré lidi, protože jsou opotřebovaní, ale staří lidé musejí pracovat stále déle, protože by jinak nebylo na důchody, (ale práce nebude, číme déle budou nezaměstnaní, tím budou mít nižší důchody a tím více bude nemajetných). Nejde to už vyřešit postaru, ale jen novými sociáními modely, staré koncepty pravicovosti a levicovosti jsou na nic, jednou z možnostří je základní nepodmíněný příjem atd. Peníze je nutno přerozdělit, odebírat velkým korporacím a bankám. Ovšemže ekonomové a politici o tom nechtějí slyšet. Ale někdo kdesi ve skrytu už tvoří nové modely, možná jsou už hotovy, ale dokud nebude tlak ulice, žádné nové modely nebudou aplikovány.

V okamžiku, kdy velké korporaci odeberete peníze, tak jí nenecháte prostředky na investice a korporace půjde do kytek  Jenže skutečnost je spíš taková, že velké korporace, ať jsou jaké jsou, vyrábějí zboží levněji a efektivněji než malé firmy. A to je to co defacto všichni potřebujeme k životu -- dostatek zboží 

Já do této kategorie spadám, ale nějak si nemůžu stěžovat. V roce 2012 jsem opustil celkem dobrovolně dlouholetého zaměstnavatele, protože nemělo cenu čekat, až padne definitivně na hubu a přesně za 37 dní už jsem zařezával u jiného a celkem mi stouplo sebevědomí, protože jsem ve tříkolovém výběrovém řízení porazil cca dalších 40 uchazečů a mezi nimi i třicátníky a mladší.

Takže ono to taky trochu bude o tom, jak kdo.

A jak kde a jak co. Je třeba si uvědomit, že i ty cihly je třeba postavit tak, aby byl dům dobrý. I ty rohlíky upéct, aby se dali jíst. I tu kliku ke dveřím třeba ofrézovat, aby tam šla do těch dveří. Ono, kdyby byl každý maturant v kanceláři, tak kam by si sednul, když mu nikdo nevyrobí tu židli či stůl? Někomu jdou čísla a někomu práce rukama. Tak to bylo, je  a bude. Ale dnes chce každá společnost supermana, s třema jazyky, svobodného, bezdětného, aby měl praxi minimálně 10 let, a nebylo mu víc jak 25 let. Taková je skutečnost personalistů!!!!

Jenom poznámka k těm starým civilizacím- Těch co se v nich dožilo 50+ bylo tak malé množství že množství zdrojů nutné na projevování té úcty a starání se bylo malé. a jak říkáte povětšinou takto dlouho přežili díky ceněným schopnostem.

Mému partnerovi je 51. Má sice "jen" maturitu, ale celý život makal, vzdělával se, učil se nové věci, sbíral především praktické zkušenosti a hlavně DĚLAL TO, O CO JE ZÁJEM!

Pokud má někdo vzdělání, které je v dnešní době "nežádané", dělal práci v oboru, který již není aktuální a nezajímal se o možnost rekvalifikace nebo dalšího vzdělávání už za pochodu, tak ať se pak nediví, že v 50+ nesežene slušnou práci.

A bude hůř, když si uvědomíme, kolik humanistů, sociologů, marketérů, ekonomů, filosofů a já nevím jakých dalších "velepotřebných" absolventů teď chrlí vysoké školy...

Právě rekvalifikace je dneska starším  dost často k ničemu. Naučí toho reklvalifkovaného tak maximálně úvod do nového oboru a to jen někdy. Aby byl rekvalifikovaný v tom novém oboru firmě co k čemu, potřebuje aspoň víceměsíční  praxi.

A to je právě to, co firmy nechtějí poskytnout, protože tuto investici do nového zaměstnance vidí dnešní firmy pouze jako zbytečné náklady.  Rekvalifikovaný bez praxe je tak v ještě horší pozici než absolvent bez praxe. A pokud do 2 - 4 měsících po rekvalifikaci nestihne v tom oboru někde získat práci, návyky a znalosti získané za ten měsíc nebo dva rekvalifikace ztratí, přitom protože je rekvalifikace často hrazená Úřadem Práce, ztrácí na nějakou dobu nárok na proplacení dalších školení a rekvalifikací.

Situace je dnes taková, že kdo kdysi zvolil správný obor, a zvládnul si v něm udržet práci, je v pohodě i starý. Kdo ne, má jen  malou šanci, že zvládne přechod na jiný obor. Spíš zůstane dlouhodobě až do důchodu, pokud to  vydrží a nechcípne hladem nebo jinak , na ÚP.

Ty moderny mlady zaměstnavateli, at ti ten názor vydrží co nejdéle, nejlépe i po 50+... Až potom možná zjistíš, jak jsi byl blbej...

Problém by možná takl velký nebyl, kdyby ho nevyhrotila předchozí vláda ODS a TOP. Která povolila uzdu pravicovému Drábkovu dementismu - každý co je déle než dva měsíce bez práce, je neschopný pravidelně pracovat a musí být kvůli tomu ponižován a šikanován povinným přihklašováním na pointech a nucenými pracemi zadarmo.

Bohužel spousta manažerů, personalistů i obyčejných majitelů firem a živnostníků se tady toho chytla, protože potom nemuseli nijak zkoumat toho uchazeče o práci, stačilo jim jen se podívat do životopisu a automaticky bez uvažování takového zájemce o práci u nich odmítnout. Svět se pro ně tím stal jednodušší a lepší.

Bohužel to právě odnesli ti 50+, protože lidi tohoto věku, pokud nejsou nespadají zrovna do cca procenta špičkových odborníků, jsou po propuštění obvykle nezaměstnaní hodně déle než ty dva měsíce.

Paradoxem je , že s největší pravděpodobností toto pokřivené vnímání méně úspěšných  uchazečů o práci bývalý ministr práce a sociálních věci Drábek prosazoval jen proto, aby odvedl pozornost od všelijakých tunelů svých náměstků na ministerstvu. A jak vidět, v podstatě až na onoho jednoho nešikovného náměstka úspěšně, samotný Drábek je v pohodě a kandiduje na trafiku s tučným platem, do Evropského parlamentu.

To je s prominutim absolutni nesmysl. Tento postoj zde byl, je a bude bez ohledu na politiku.

Ja se v roce 1999, kdy mi bylo 51, uchazel o misto u velke zahranicni firmy.

Ale kdyz slo o kvalifikovanou praci (radioplanovac), tak pilny manazer usoudil, ze jsem na to star a radeji bral mlade kluky s maturotou z potravinarske skoly nez elektroinzenyra (mne). Ja take misto dostal, ale diplom jsem pri te lraci nepouzil.

Bohužial tý ludja 50+ si holt musja koněčno uvedomíť, že pre nás moderných zamestávatělov skutočně něsú peršpektívný a do súčasné doby sa nehodija. 

A najmá majú hlboko "pod kožou" tjé nešváry, ktoré boly bežné v dobách reálného socialisma, keď nik v skutočnosti němakál a snažil sa šetriť sa na rvózné melúchy, v pracovnej dobe si vybavoval svoje záujmy a potreby a hlavně sa zaujímal kdě a čo pokradnúť...

Jako provokace dobrý, ale když se rozdával rozum, tak jste asi byl "za školou".

Pokud má člověk co nabídnout, bude si ho zaměstnavatel cenit i v 70. Ale to se chce o sobe starat jak na fyzické tak duševní úrovni a to se každému nelíbí. Že je někdo "starý", neznamená automatický respekt. Impuls musí vzejít od člověka samotného a ne čekat na vnější pomoc. Možná to zní drsně, ale je to realita.

A tak to je!

Jde o problém, kterým tento režim reagoval na tzv. priivatizaci, jež připravila stát o zdroj příjmů. To vedlo k prodlužování důchodového věku, takže ti, kteří byli dříve v zaměstnání trpěni až do důchodu, jsou dnes vyhazováni. Problém tedy není v lidech, problém je v derebáckém režimu.

A jinak zdravej?