Současný režim omezuje svobody lidí více, než tomu bylo v letech 1985-89, proto bych předpokládal, že se někdo bude zabývat také totalitou 11/1989, 1990 a výše

Cesta k totalitnímu (všeovládajícímu) státu byla započata přijetím Košického vládního programu. V letech 1945-1947 byla provedena všechna základní opatření k přebudování společnosti ve stát totalitní nezbytná. Poslední zásadní kroky byly učiněny v letech 1948-1949. K 1. lednu 1950 byl stát totalitní. Nějaké drobnosti provedené následně, jako třeba oficiální vyhlášení totalitnosti v čl. 1 až 18 Ústavy 100/1960 Sb.

Stát se stal jediným podnikatelem, jediným zaměstnavatelem, jediným správcem, jediným mecenášem, jediných charitním dobrodincem. jediným bankéřem atd. atd. Všechno bylo státu, všechno byl stát - celá společnost byla ztotožněna se státem. Stát byl vše - totus.

Tím úplně prvním krokem k totalitarisaci byl dekret zahraničního presidenta Beneše z prosince 1944 o národních výborech: likvidací územní samosprávy to začalo.

Bez svobodné obce není svobodného státu: jakmile byly obce zbaveny svobody, bylo již jen otázkou času, kdy přijdou o svobodu úplně všichni. A že o ni přišli úplně všichni, to nejlépe symbolisovaly ploty a ostnatý drát a koncentráčnické strážní věže na hranicích státu. Vězněni byli všichni - i sami dozorci byli vězni, ba i ředitel věznice byl vězněm.

Totalitnost státu se začala drobit teprve v roce 1990 a teprve ode dne 24. listopadu 1990 bylo možno tvrdit, že stát už není totalitní - navrácením svobody obcím.

pane Chovanec-- píšete holou pravdu, dík

Za co panebože, za co.... aspoň základi pravopysu člověče

třeba to byl jen omil

Vláda jedné strany daná zákonem - totalita, co jiného.

Tak dle Vaší definice u nás byla totalita až od r. 1960

Karma. Zkrátka jsme žili v pevném bratrském objetí sovětů a komu se to nelíbilo, tomu šlápla Strana na paty.

modrý svazák, černý svazák, rudý svazák - najdi tři rozdíly kromě barvy... Prof. Hořejší za normalizace žil, autor (soudě podle fotografie) maximálně tak za sebou tahal dřevěného kačera. Mladost a absence osobní zkušenosti sama o sobě samozřejmě nikoho nediskvalifikují, nicméně autoritativní vyjádření, založená na brožurkových poučkách a osobní zkušenosti odporující připomínají svazáky z let padesátých. Stačí nahradit slovo "totalita" slovem "vykořisťování pracujících".

Že kádrové posudky za starého režimu hráli v profesijním životě vážnou roli, to se zpochybnit nedá. Nicméně, studovat vysokou školu šlo i s kádrovým škraloupem (zářivým příkladem je JUDr. Ján Čarnogurský), dělat aspiranturu (vlastní zkušenost), dokonce i velký doktorát nebo profesuru (zkušenost mých pedagogů) šlo i bez členství v KSČ nebo KSS, a zájem o zahraniční pobyty zdaleka nebyl tak strhující, jak se to zdá z dnešní perspektivy (v roce 1987 jsem byl jediným uchazečem o stipendium v tehdejší NSR na naší škole, úspěšným navzdory nečlenství v KSČ mému ani mých rodičů).

Teď přesně mluvíte jako pan Hořejší. Holt Vám neublížili, tak to bylo celkem OK, že?

"Spor o totalitu, aneb v čem se mílí pan profesor Hořejší" -  to je jenom titulek, dál jsem to raději nečetl.

Napřed jsem si byl skoro jist, že jde o nějakou  "mylou" slovní hříčku.

Je to opravdu tragické.