Vzpomínka na Láďu Karpa

Dovolte, abych pár slovy vzpomněl na bezvadného kamaráda. Možná vám to připomene okamžik, kdy i vy jste ze své blízkosti ztratili skvělého člověka.

Láďa pro mě znamenal hodně. Vzniklo to v době našeho mládí v období zábav a prvních kontaktů s dívkami a trvalo to až do jeho smrti. Jsem mu za mnohé vděčný. Nejvíc za to, že jsem se díky němu seznámil se svou drahou polovičkou, kterou bych bez něho nepoznal.

Užili jsme si spoustu zábavy. Láďa mě naučil hrát kulečník i mariáš. Díky němu jsem získal větší sebevědomí při balení holek.

Láďa byl kamarád jak má být. Mohli jste se mu svěřit a byl tady pro Vás, aby Vám pomohl kdykoli jste potřebovali.

Všechno dělal vášnivě. Sportoval, rybařil, hrál šipky i další hospodské hry. A taky balil holky. To mu šlo velmi dobře. A to přesto, že se o klasického hezouna nejednalo. Měl totiž obrovské charisma.

Láďa vždy rozsvítil prostor, ve kterém se nacházel, prohřál ho a prozářil.

Historky, kterými nás zásoboval byly neuvěřitelné a pověstné. Všichni jsme je milovali.

Popis přistání mimozemšťanů v Palkovicích. Líčení soulože dvou ježků, kteří si dávali pozor, aby se o sebe navzájem nepopíchali. Vyprávění o kocourovi Bejkovi, který měl jedno oko, neměl ve stáří uši, ocas ani drápy, a přesto vyhrával u koček všechny souboje, protože své soupeře uboxoval. Povídání o tom, jak od nich z domu utekla duševně nemocná babička, aby se vykoupala ve splavu v olšině za domem. A když se na Šancích urodily křemenáče, mohli jste zde nasbírat miliony hřibů.

I když ze sebe nechrlil jeden vtip za druhým, byla s ním sranda a bylo s ním dobře.

Když jsme pořádali nějakou akci, všichni čekali až přijde Láďa. Ať už se to konečně rozjede. Jinak je to nuda a zábava je na bodu nula. Čekáme na něj dodnes.

Láďa nikdy nezestárne. Nebude tlustý, šedivý ani plešatý. Jako frajer žil a jako frajer umřel.