Umíte se prodat?

Otázka, která zní trochu drsně, ale v dnešní době vystihuje realitu. Ať už jste podnikatel, řemeslník, zaměstnanec nebo manažer, každý z nás musí umět ocenit vlastní práci.

Musíme se naučit říkat si o peníze, a to není vůbec jednoduché.

Vyjednávání o odměně je dnes každodenní disciplína. Kdo ji neovládá, často zůstává pozadu.

Představte si situaci, kdy na sobě velmi úporně dřete. Studujete, pracuje, zdokonalujete se ve všech směrech. A najednou to přijde a vy si musíte říct o adekvátní odměnu, která odráží vaše schopnosti a v pozdejším věku i zkušenosti. Vyžaduje to odvahu, sebevědomí a dobrý odhad vlastní hodnoty. A právě ten bývá kamenem úrazu.

„Jak si na tom stojím ve srovnání s konkurencí?“
Tuhle otázku by si měl klást každý, kdo chce zůstat konkurenceschopný. Jenže odpověď není snadná. S platy se lidé příliš nechlubí, o výši honorářů se mluví jen mezi důvěrnými přáteli. Pomoci mohou statistiky Českého statistického úřadu, ale ty ukazují jen průměr. A průměr je v dnešním světě často jen iluzí reality. Rozptyl v odměňování je obrovský. Dva lidé s podobnou kvalifikací a praxí mohou brát částku rozdílnou i o desítky procent.

Znám mnoho případů, kdy schopní lidé berou méně, než by si zasloužili. Ne proto, že by jejich práce měla menší hodnotu, ale proto, že se neumí prodat. Nevědí, jaká je jejich tržní cena, nebo se bojí říct si o víc, aby o zakázku nepřišli.

Vzpomenul jsem si na jednoho stolaře. Pracoval precizně, poctivě, s citem pro detail. Jenže byl tak levný, až to působilo nepatřičně. Kamarád, pro kterého dělal zakázku, mu nakonec zaplatil dvojnásobek toho, co požadoval. Připadal si, jako by ho okradl. Je smutné když někdo odvádí špičkovou práci, ale sám sebe neocení.

Na druhé straně spektra stojí mladí lidé po škole, kteří si bez ostychu říkají o horentní sumy. Sebevědomí jim nechybí, i když zkušeností ještě moc nemají. I to je druhý extrém. Umění „prodat se“ by mělo stát na rovnováze. Vědět, co umím, znát cenu své práce, ale zároveň zůstat nohama na zemi.

Umět se prodat neznamená být nafoukaný. Znamená to mít zdravé sebevědomí a přehled o tom, jakou hodnotu máte. Kdo svou cenu nezná, nechává o ní rozhodovat ostatní. A to není dobrá strategie ani v podnikání, ani v životě.

Naučit se ocenit sám sebe není projevem pýchy, ale sebeúcty. A ta by měla být základem každé poctivě odvedené práce.