Střet zájmů - už zase

Dnes budu psát o mém oblíbeném tématu. Jak je to s tím střetem zájmů krásně složité a zapeklité. Konkrétně to bude o dotacích.

Poradkyně ministra paní Alexandra Semancová zastává funkci, ve které se podílí na tvorbě pravidel pro čerpání dotací Evropské unie. Zároveň vlastní firmu Siptrade, která se zpracováním žádostí o dotace živí. Jasný střet zájmů.

Je zde důvodné podezření, že bude ze své pozice poskytovat lukrativní informace do své firmy, a tak bude mít nemalou konkurenční výhodu při zpracování dotačních projektů. Že by pak při výběru projektů upřednostnila projekty podané svou firmou, to už je trochu silnější tabák, ale ani to bych nevylučoval.

Chápu, že Evropská unie tento stav hodlá potrestat.

Nicméně si stejně myslím, že tímto způsobem je náš boj proti střetu zájmů marný.

Úřednice by mohla firmu přepsat na manžela či děti (nevím zda to EU umožňuje). Nebo ji dát do svěřeneckého fondu, jak nám předvedl premiér.

Nikdo ale nikdy nezabrání tomu, aby si se svými bývalými zaměstnanci nezašla na kafe, kde jim lukrativní informace nesdělí. Po ukončení funkce si firmu ze svěřeneckého fondu vyzvedne a je vše vyřešeno. Takže vztah k ní po celou dobu bude mít více než mateřský.

Obávám se, že situace není jednoduše řešitelná. Nebo možná ano.

Takoví lidé by měli žít v obavách, že jakékoliv projevy korupce plynoucí z jejich nekalé činnosti (a zvýhodňování projektů nebo poskytování lukrativních informací o dotačních programech takovou činností jistě je) budou velmi přísně potrestány.

V tomto případě s omezením EU souhlasím. Je ale důležité se soustředit na jádro věci.

Chci, aby si paní úřednice uvědomila, že o telefonickém a ústním hovoru může vzniknout záznam. Člověk, kterému takovou informaci sdělí je dneska její kamarád, ale zítra se z něj může stát nepřítel, který rád prozradí, jak nepoctivě vystupovala. Stane se z něj svědek korupčního jednání. A proto by měla být velmi na pozoru a chovat se poctivě. Nepochybuji, že se tak chovat bude.

Je to přístup, který bych zdůraznil ve všech případech tzv. střetu zájmů. Jde myslím si zavést univerzálně. Totiž soustředit se na vlastní projevy korupce a ne na to, kdo je čí švagr.

Na závěr chci říct, že jsem rád, že do předmětné funkce byla nominována právě paní Alexandra Semancová. Je to typický případ, kdy je zvolen kompetentní člověk, který má jistě nemalé zkušenosti z praxe a v případě dotačních programů ví, o čem v dané problematice jde.

Je to další případ mnou prosazovaného přístupu, aby do státních manažerských funkcí byli voleni lidé z praxe.

A jak to pak vyřešit, aby nebyli napojeni na svůj původní business? To jsem se snažil svým článkem říci také.