Něco o původu náboženství

Nabízím zde svůj pohled na původ náboženství s přihlédnutím na stručný popis principů egyptské mytologie.

Co všechno na tomto světě bylo vykonáno ve jménu víry? Vyjmenovat to není jednoduché.

Na základech víry stály celé civilizace, budovaly se nádherné chrámy, nesčetné množství uměleckých děl, stěhovaly se celé národy a v neposlední řadě se podnikaly a podnikají svaté války a teroristické útoky. Nezapomeňme také, že díky náboženství se lidé masově učili číst. Proto aby věděli, jak se mají správně chovat, ale i proto, aby se o boha mohli v těžkých časech opřít.

Myslím, že se shodneme, že náboženství je úžasný světový fenomén. Patří k lidstvu zcela neoddělitelně a nezmění na tom nic ani nejvíce ateistická republika na světě. Ano, nemýlíte se. Je to Česká republika.

Zpravidla to začíná nějakou vznešenou a mírumilovnou ideologií a nakonec to končí proléváním krve a vražděním.

A jak to celé začalo? Kde se náboženství vzala? Kdo první přišel s otázkou „Věříš nebo nevěříš?“ A kdo první řekl „Nevěříš, tak zasloužíš zemřít?“

Všichni víme, jak to kdysi začalo. Když v prehistorii člověk postupně začal pobírat rozum, zamýšlel se nad různými přírodními úkazy, jejichž původ si nedokázal vysvětlit. A tak si vymyslel různé (dnes bychom řekli pohanské) bohy a bůžky. K nim se lidé obraceli s modlitbou a prosili je o velkou úrodu, zdařilý lov, zdraví a já nevím co ještě. Jistě jste slyšeli o bohyni Vesně, Moraně nebo o Radegastovi. To jsou známí pohanští bohové, kteří ale patří do pozdější doby. Možná už tehdy někdo trestal lidi za to, že nevěří v Radegasta, i když osobně o tom pochybuji. Nejspíš to bylo tak, že jste se narodili a váš tata vám řekl: „Budeš věřit v Radegasta.“ A bylo to vyřešeno.

Vysvětlování přírodních jevů to byl jen začátek. Pokračovalo to dál. Jak, to vám popíšu na mne blízké Egyptské mytologii.

Zde, stejně jako v jiných náboženstvích, je typické jakési ideologické vedení. Prostě víra vám říká, jak se máte chovat. Často se zamýšlím nad tím, jaké to na světě asi bylo před tím, než vzniklo křesťanských 10 přikázání. Musel to být pěkný zmatek. Krádeže a cizoložství asi byly na denním pořádku. A asi i vraždy.

Staří Egypťané (podobně jako Křesťané, Řekové nebo třeba i Budhisté) se snažili na příkladu příběhů, jež zažívají mýtické bytosti, motivovat ke správnému dnes bychom řekli bohabojnému životu. Egyptská mytologie není náboženství. Toto slovo oni neznali. Já osobně je nazývám učením.

Jejich kněží vymysleli tzv Netery. My jim ale dnes říkáme bohové. Postavy s hlavou zvířete. Volba zvířete není náhodná. Šakal je znám tím, že vás dobře vyvede z pouště. Sokol je znám tím, že má nejlepší zrak ze všech. A tak každý bůh už má předurčen charakter. Bůh Anúbis s hlavou šakala vám pomůže nalézt správnou cestu. Bůh Hórus s hlavou sokola je ze všech nejmoudřejší. Ví (vidí) toho nejvíc. Tyto Netery pak vystupují v mýtických příbězích a prožívají různá dobrodružství, ve kterých se projevují jako správné osobnosti, jejichž příkladu je vhodné následovat. Tyto příběhy bylo nutné v masovém měřítku rozšířit mezi prostý lid, a to ve formě, která pro něj akceptovatelná. Číst tehdy asi nikdo neuměl, a tak vzniklo obrázkové písmo. Pomocí něho jsou příběhy vyobrazeny na stěnách egyptských chrámů. Není to nic jiného než prehistorický komix.

A tak podle mě vznikal prvopočátek některých světových náboženství. Téměř jistě z egypské mytologie čerpá jak Křesťanství, tak Islám. Ano, některé teorie toto tvrdí a i já se k nim přikláním. I já si myslím, že tyto často znesvářené tábory mají jeden zdroj učení. Jeden z důkazů je tento. Pán temnot je figura, která se vyskytuje ve všech zmíněných naukách. Egyptský bůh podsvětí se jmenuje Set. Islámský se nazývá Šajtan. No a křesťané mají Satana. Podobnost všech třech názvů je podle mě více než zjevná.