Kluci chtějí sexbomby a holky playboje

Najít si toho pravého a prožít s ním celý život. To je úkol hodný mistra. A je zřejmě tak těžký, že ho mnozí mladí vzdávají už na začátku. Volí raději povrchní vztahy, případně se na randění vykašlou úplně a žijí sami.

Proces hledání partnera mě z analytického pohledu velmi zajímá. Rád bych přišel na kloub tomu, co rozhoduje o tom, zda jsou mladí lidé při hledání partnera úspěšní. Vypozoroval jsem v této oblasti spoustu zajímavých věcí. A o jedné z nich budu dnes psát.

Holky totiž často tíhnou k frajerům. K sebevědomým klukům, kteří jsou vidět, umějí zaujmout a rozhodně nemusejí být vzorem všech ctností. A kluci? Ti jim to oplácejí po svém. Jejich pozornost přitahují atraktivní ženy, které mají všechno „na správném místě“. Inteligence, empatie, pracovitost, laskavost nebo třeba i tak obyčejná schopnost dobře uvařit se při prvním výběru snadno ocitnou někde vzadu.

A tady podle mě vzniká jeden z velkých paradoxů hledání partnera.

Vlastnosti, které nás k člověku přitáhnou, totiž vůbec nemusejí být těmi vlastnostmi, díky kterým s ním dokážeme spokojeně prožít dalších třicet nebo padesát let.

Hodný, ochotný, pracovitý a slušný kluk může stát vedle frajera, který srší sebevědomím, a dívka si všimne toho druhého. Stejně tak může vedle výrazné, namalované a sexy ženy stát nenápadná holka, která by jednou byla skvělou partnerkou, ale kluci kolem ní projdou bez povšimnutí.

Abych nebyl chytrý jen na ostatní, použiju jako příklad sebe.

Já měl štěstí. Byl jsem frajer a moje žena byla sexbomba.

Kouřil jsem, chodil do hospody, nosil dlouhé vlasy a rozhodně jsem tehdy nepůsobil jako spořádaný budoucí manžel. Teprve během našeho vztahu jsem přestal kouřit, omezil hospody a ostříhal si dlouhé vlasy.

A podobné to bylo i u mé ženy. Samozřejmě jiným způsobem. Byla krásná a sebevědomá. Dokonce bych řekl, že v sobě tehdy měla i určitou dávku namyšlenosti a povýšenosti. A možná právě díky ní jsem si jí všiml. Kdyby byla tou nenápadnou, skromnou holkou stojící někde v koutě, kdo ví, jestli bychom spolu dnes byli.

Teprve časem jsem poznával všechny její další vlastnosti. Ty, které při prvním pohledu neuvidíte, ale které jsou pro společný život nesrovnatelně důležitější než krásná postava nebo sebevědomé vystupování.

A možná právě v tom je celý problém.

Při seznamování potřebujete především zaujmout. Pro dlouhodobý vztah ale potřebujete především obstát.

Jenže hodný, pracovitý a spolehlivý kluk nemá na čele napsáno: „Budu jednou dobrý táta, podržím tě, když bude zle, a za dvacet let se na mě pořád budeš moct spolehnout.“

Stejně jako nenápadná dívka nemá na tričku napsáno: „Budu tě mít ráda, budu ti rozumět a vytvoříme spolu domov, do kterého se budeš celý život rád vracet.“

Tohle všechno člověk pozná až časem.

Jenže aby ten čas vůbec dostal, musí nejdřív projít prvním kolem.

A v prvním kole se bohužel hraje podle úplně jiných pravidel.

Dvě různá výběrová řízení

Možná právě tady děláme chybu. Jako bychom při výběru zaměstnance posuzovali uchazeče podle toho, jak dobře se umí obléknout na pohovor, a zapomněli zjišťovat, jestli vůbec umí dělat práci, na kterou ho přijímáme.

První dojem je samozřejmě důležitý. Přitažlivost je důležitá. Sex je důležitý. Bylo by pokrytecké tvrdit opak. Když mě žena vůbec nepřitahuje, těžko si budu namlouvat, že její skvělá povaha všechno zachrání.

Jenže stejně pošetilé je očekávat, že samotná přitažlivost vytvoří dobrý vztah.

Sexbomba může být úžasná žena pro život. Stejně jako sebevědomý frajer může být skvělý manžel a táta. Problém není v jejich atraktivitě. Problém nastává tehdy, když atraktivitu zaměníme za kvalitu člověka.

A možná ještě větší problém mají ti, kteří skutečně kvalitní jsou, ale neumějí to prodat.

Hodný neznamená nudný

Často slýcháme nářky hodných kluků: „Holky chtějí grázly.“

Nemyslím si, že chtějí grázly. Myslím, že chtějí kluky, kteří je něčím zaujmou. Sebevědomím, humorem, rozhodností, energií, vzhledem, schopností komunikovat. A některé z těchto vlastností bohužel mívají velmi dobře zvládnuté právě typy, které bychom za ideální materiál pro dlouhodobý vztah zrovna neoznačili.

Hodný kluk tedy podle mě nepotřebuje přestat být hodný.

Potřebuje přestat být neviditelný.

Potřebuje se umět obléknout, mluvit s lidmi, podívat se dívce do očí, projevit zájem, pozvat ji ven a také unést možnost, že ho odmítne. Musí mít nějaké vlastní zájmy, názory a život. Laskavost přece vůbec nemusí znamenat pasivitu.

A úplně stejně je to podle mě u žen.

Nenápadná hodná holka se nemusí začít oblékat jako modelka z pánského časopisu. Ale jestli chce, aby si jí muži všimli, musí jim dát příležitost si jí všimnout. Přitažlivost není charakterová vada. Péče o sebe není povrchnost. A sebevědomí není namyšlenost.

Nehledejme dokonalost

Pak je tu ještě jeden problém. Čím větší máme výběr, tím snáze získáme pocit, že někde za rohem čeká někdo ještě lepší.

Tenhle je hodný, ale mohl by být vyšší.

Tahle je chytrá, ale mohla by být štíhlejší.

Tenhle je pracovitý, ale nemá dost dobré zaměstnání.

Tahle je krásná, ale támhleta na fotografii je ještě krásnější.

A hledáme dál.

Jenže partner pro život není výrobek, u kterého si v konfigurátoru zaškrtneme výbavu. Vždycky dostaneme celý balíček. Úžasné vlastnosti společně s těmi, které nás budou štvát. Stejně jako ten druhý dostane celý balíček v podobě nás.

Já po letech společného života dobře vím, že ani já nejsem pro svou ženu dokonalý muž. A ona není dokonalá žena. Nic takového podle mě ani neexistuje.

Existují ale dva nedokonalí lidé, kteří spolu dokážou žít.

A to je něco úplně jiného.

Dejte šanci druhému kolu

Možná bych proto mladým lidem poradil jediné: první dojem berte vážně, ale nepřeceňujte ho.

Nemusíte chodit s člověkem, který vás vůbec nepřitahuje. Nemusíte si namlouvat city, které necítíte. Ale pokud je vám někdo sympatický, dobře se vám s ním povídá a cítíte se vedle něj příjemně, možná není nutné ho vyřadit jen proto, že nesplňuje všechny položky vašeho vysněného seznamu.

Dejte mu šanci postoupit do druhého kola.

Protože právě tam se začínají ukazovat vlastnosti, podle kterých se ve skutečnosti rozhoduje o společném životě.

Jak se člověk zachová, když máte problém. Jestli dodrží slovo. Jak mluví o svých rodičích. Jak zachází s lidmi, od kterých nic nepotřebuje. Jestli umí přiznat chybu. Jestli se dokáže radovat z vašeho úspěchu. Jestli vás podrží, když se vám nedaří. Jestli vedle něj můžete být sami sebou.

Prsa, svaly, dlouhé vlasy ani frajerské vystupování vám na tyhle otázky neodpovědí.

A přesto právě podle nich často rozhodujeme, koho vůbec pustíme dál.

Možná tedy není pravda, že hodní kluci a hodné holky mají smůlu.

Možná jen potřebují pochopit jednu důležitou věc.

Být dobrým člověkem je obrovská výhoda pro dlouhodobý vztah. Ale samo o sobě vám to ještě žádný vztah nezajistí.

Musíte být také vidět. Musíte umět zaujmout. Musíte druhému dát důvod, aby vás chtěl poznat.

A na druhé straně bychom se měli naučit dívat trochu dál než na první dojem. Protože sexbomba jednou zestárne. Frajerovi možná vypadají vlasy. Svaly povolí, vrásky přibudou a z krásných mladých lidí se stanou dva lidé, kteří spolu sedí u snídaně po třiceti letech společného života.

A právě tehdy se ukáže, jestli jsme kdysi vybírali dobře.

Já měl štěstí.

Všiml jsem si sexbomby.

A pod ní jsem časem objevil skvělou ženskou.

Ona si všimla frajera s dlouhými vlasy.

A co objevila pod nimi, to už se raději musíte zeptat jí.