Gustáv Husák - komunistická bestie

V poslední době jsou v módě filmy a seriály popisující život v socialistickém Československu, a tak si už dnes mladí mohou udělat svůj vlastní obrázek jak to tehdy u nás vypadalo. Plno zákazů, omezení a porušování lidských práv.

Myslím, že se shodnem, že v totalitě, která u nás panovala, bychom žít nechtěli. A kdo tomu tenkrát velel? Kdo mohl za všechna ta zvěrstva, která se po roce 1968 u nás odehrávala? Gustáv Husák.

Jistě nebyl sám. On to ale vedl. Nejdříve jako generální tajemník Komunistické strany, později jako prezident republiky. My starší si ho pamatujeme jako neškodného staříka, který pronášel zpoza svých silných brýlí projevy, které nikoho nezajímaly. On byl ale pěkná potvora. Za jeho vedení docházelo k perzekucím slušných lidí, omezování svobody umělců, zavírání disidentů.

Zajímavý je vývoj Husáka. V mládí už byl velmi agilní. Za války se aktivně podílel na protifašistickém odboji a byl za to němci vězněn. Přežil to a po válce opět působil v politice. Co se ale nestalo. V padesátých letech Stalin nařídil čistky. Komunisté v Československu museli po vzoru Sovětského svazu spustit hromadné zatýkání a odsuzování za protistátní činnost. Nešlo vždy o nepřátele nastupujícího režimu. Jednalo se často také o nevinné osoby, kteří nic nespáchali. Přesto měli být exemplárně potrestáni. Dokonce se v několika případech jednalo o vedoucí představitele Komunistické strany. Odsouzeni nejlépe k trestu smrti. To celé upevní moc strany a zastraší protivníky.

Odnesl to i Husák. Byl zatčen a odsouzen k trestu smrti, později změněném na doživotí. Byl vystaven psychickému i fyzickému teroru. Byl jedním z mála obžalovaných, kteří při procesu nedoznali i přes mučení žádnou vinu, což mu pravděpodobně zachránilo život. Kvůli tomu, že po každém mučení nakonec odvolal své přiznání, se rovněž protáhla příprava procesu. Ve vězení si pobyl neuvěřitelných 9 let. Dostal se ven na amnestii prezidenta Novotného a postupně se vracel do politiky.

S příchodem Sovětských vojsk v roce 1968 se Husák chopil své příležitosti. Zpočátku fandil reformám. Po invazi ale zcela otočil. A přestože by někdo předpokládal, že na režim, který ho bez příčiny devět let věznil zanevře, on se projevil zcela opačně. Začal ve prospěch tohoto režimu velmi úporně pracovat.

Dál už to asi znáte. V sedmdesátých letech se stal motorem normalizace. Spustil zákazy činnosti různým umělcům, věznění disidentů, zákazy vycestování, cenzuru, atd. Prezidentem byl až do sametové revoluce, kdy ho nahradil Havel.

Na závěr chci říct, že za socialismu nebylo vše jen černé. Měli jsme velice výkonný průmysl i zemědělství. Panovala jistá sociální spravedlnost, neexistovaly exekuce ani bezdomovci.