Dvojnásobná dávka emocí

Když máte dvojčata, na dvojnásobnou dávku emocí jste vlastně zvyklí. Všechno je dvakrát. Péče o batolata a pomoc s učením ve škole. Kupujete dvakrát stejně velké bicykly nebo lyže.

Najednou řešíte přijímačky na střední školu, taneční a pak přijímačky na vysokou.

Narozeniny slavíte taky najednou. Rodině tím ušetříte čas, a ta nemusí slavit s každým dítětem zvlášť.

Dvojčata mají smečkový efekt. Při lumpárnách se navzájem povzbuzují a podporují.

Někdy si jedno z nich vyžádá trochu víc pozornosti. To když má ADHD a učení je pro něj náročnější než je obvyklé. Jen pro ukázku. Díky našemu malému chlapci řekla moje velmi slušná žena poprvé sprosté slovo. To když s malým prvňáčkem psala domácí úkol. Ta věta zněla:„Peťo k….a piš.“

A teď vám povím, proč o tom všem píšu zrovna dneska. Je to proto, že v tyto dny opět dvojnásobně slavíme. Obě moje děti v uplynulých dnech dokončily vysokou školu a stali se z nich inženýři. A představte si, že ten zlobivý malý chlapeček bude mít s velkou pravděpodobností červený diplom.

Moje maminka to komentovala slovy:„Tak, a teď je ještě musíš oženit a provdat a postavit každému barák a máš splněno.“ To je tedy výzva.

Tak to vidíte. Být rodičem dvojčat je nepřetržitá dvojnásobná starost. Je to ale také dvojnásobná radost. Aspoň u nás tomu tak je.