Anglikánská církev

Dnes napíšu něco o Anglikánské církvi. Považuji za zajímavé, že král, který se potřeboval rozvést, aby se pokusil zplodit mužského potomka, se rozešel s křesťanskou liturgií a založil si vlastní náboženství.

Toto oficiální anglické státní náboženství přetrvalo až do dnešních dnů. Zajímavé také je, že jeho následníkem byl sice syn Eduard VI. Ten ale velmi mladý zemřel. Nakonec vládly postupně Jindřichovy dcery. Marie I a Alžběta I.

Co je Anglikánská církev

Anglikánská církev, přesněji Church of England, je oficiální církev v Anglii. V jejím čele formálně stojí britský panovník, dnes Charles III.

Z anglikánství se postupně vyvinulo celosvětové společenství církví nazývané Anglican Communion, které má desítky milionů věřících po celém světě - v Británii, Africe, USA, Austrálii i Asii.

Je zajímavé, že anglikánství stojí někde mezi katolicismem a protestantstvím:

• zachovalo si biskupy, liturgii a slavnostnost podobnou katolické církvi,
• ale odmítlo nadřazenost papeže a přijalo některé protestantské reformy.

Proto se někdy říká, že jde o „střední cestu“ mezi Římem a reformací.

Jak to celé začalo: Jindřich VIII.

Ústřední postavou je samozřejmě Henry VIII.

Původně byl velmi katolický. Dokonce dostal od papeže titul „Obránce víry“ za kritiku reformace.

Problém nastal kvůli nástupnictví:

• jeho manželka Catherine of Aragon mu nedala mužského dědice,
• Jindřich byl posedlý myšlenkou, že bez syna hrozí občanská válka.

Když se zamiloval do Anne Boleyn, chtěl manželství zrušit. Jenže papež nechtěl anulaci povolit. Mimo jiné kvůli politickému tlaku španělského dvora.

A tady přichází zásadní zlom.

Jindřich VIII. postupně:

1. přerušil vztahy s papežem,
2. prosadil zákony podřizující církev koruně,
3. v roce 1534 vydal tzv. Act of Supremacy, kterým se prohlásil za „nejvyšší hlavu církve v Anglii“.

To byl revoluční krok:

• král převzal moc nad náboženstvím,
• vznikla národní církev nezávislá na Římu.

A ano, historici často zdůrazňují, že prvotním impulzem nebyla hluboká teologie, ale dynastická a osobní krize panovníka.

Jakmile se proces rozběhl, přerostl osobní motivaci Jindřicha VIII.:

• anglická šlechta získala obrovský majetek po zrušených klášterech,
• stát posílil kontrolu nad společností,
• rozvíjela se anglická identita oddělená od Říma,
• reformace přinesla nové náboženské myšlenky

Jinými slovy počáteční důvod mohl být „malý“ nebo osobní, ale důsledky byly civilizační.

Vznik anglikánské církve nebyl pokojný:

• kláštery byly rušeny a vykrádány,
• odpůrci byli popravováni,
• například Thomas More skončil na popravišti, protože odmítl uznat krále za hlavu církve.

Ironií je, že:

• Jindřich VIII. rozbil jednotu s Římem,
• ale sám zůstal v mnoha názorech velmi konzervativně katolický.

Nebyl tedy protestant v dnešním smyslu.

Proč anglikánská církev přežila dodnes

Přestože vznikla z politické krize, přežila téměř 500 let, protože:

• se stala součástí britské identity,
• byla propojena se státem a monarchií,
• dokázala být poměrně flexibilní.

Dnes je známá například:

• svěcením žen,
• v některých zemích i podporou LGBT duchovních,
• relativně umírněným přístupem.

A právě to vyvolává další konflikty uvnitř anglikánského světa. Hlavně mezi liberální Evropou a konzervativní Afrikou.

Anglikánská církev je výborný příklad toho, jak se z osobního problému panovníka může stát instituce ovlivňující svět po staletí.