30 případů majora Zemana

Ani nevím, jestli dnešní mladá generace tento seriál zná. Má spoustu odpůrců i zastánců. V dnešním článku se pokusím mladým lidem vysvětlit, jak se věci ve skutečnosti mají.

Seriál má například i svůj fanklub lidí, kteří navštěvují místa, kde se natáčel. Má ale taky řadu těch, kteří mu vyčítají, že je jednou velkou propagací komunistického režimu.

V sedmdesátých letech minulého století se blížilo výročí vzniku Sboru národní bezpečnosti (komunistická policie). Na oslavu tohoto výročí byl natočen seriál, který tuto složku oslavoval. Hlavním hrdinou byl skvělý kriminalista Honza Zeman, jehož kariéra je zde zachycena od útlého mládí až do důchodu.

Inspirací pro jednotlivé příběhy jsou skutečné kriminální případy. Jejich interpretace se od skutečnosti dosti často velmi liší. Z různých důvodů. Proto, aby to bylo filmařsky zajímavější. Proto aby byly zmírněny hrůzy, které se ve skutečnosti udály. Zejména však proto, aby byla komunistická společnost vychvalovaná až do nebe, zatímco političtí vyvrhelové byli zde trestáni, pranýřováni, ponižováni a zasměšňováni.

Já si seriál dnes dokážu užívat. Celkově musím říct, že se mi líbí. Při tom ale velmi dobře rozlišuji, kdy se dívám na detektivku, a kdy na politickou exhibici socialistické garnitury. Honza Zeman je sympaťák, kterého naprosto jedinečně zahrál Vladimír Brabec. Tento skvělý herec nemohl za dobu, ve které žil a režimu v podstatě musel sloužit, jinak by se dočkal velkých perzekucí (tak jak to známe z mnohých případů).

Uvedu zde několik postřehů, které jsem v seriálu vypozoroval:

• V příběhu z roku 1948 vykreslili komunistický převrat. Továrník vyrábějící zbraně byl zatčen jako protistátní živel (chtěl totiž emigrovat tak asi proto, ale klidně jako důvod stačilo to, že vlastnil továrnu), továrna a zbraně mu byly zabaveny a vybaveny jimi byly lidové milice. Ve stejném díle se objevil lump Pavel Bláha. Nejdříve velitel četnické stanice kde používal gestapácké manýry výslechu, posléze emigrant na západ. Tento vyvrhel se vrátí v dalších dílech zpět jako tajný agent, který si nechá udělat plastiku, aby ho nikdo nepoznal a pokouší se škodit socialismu. Není náhoda, že tento člověk za války bojoval v Anglii. Jak jinak, všichni kdo bojovali na západě jsou přece lumpové. Továrník vystupuje ještě v pozdějším díle. Jako známý kriminálník, který se živí jako šofér náklaďáku. Podle toho s ním také Zeman jedná. Pěkně zpatra.
• V příběhu Bestie (rok 1949) není znázorněn fakt, že Hubert Pilčík kromě toho, že vraždil (konečný počet obětí není znám, protože zabíjel lidi pokoušející se o ilegální přechod hranic) věznil ve sklepě dvanáctiletou dívku, kterou pravidelně znásilňoval. Na hlavu ji připevnil bednu s tenkou trubkou pro dýchání, aby nebyl slyšet její křik.
• V příběhu z roku 1953 vystupuje bývalý kulak (hanlivé komunistické označení sedláka, který nechtěl vstoupit do JZD). Je to obecní blázen a opilec. Hraje na harmoniku a spí ve stohu. Klasický povaleč. Grunt, který mu komunisti sebrali, už před tím zčásti propíjel, neboť se jedná o alkoholika.
• Když se v seriálu objeví nějaký zástupce církve, ať už farář, představený kláštera, nebo dokonce varhaník, je to automaticky lump. Faráři ukrývají zločince, za války udávají gestapu komunistické hrdiny, pomáhají s přechodem přes hranice, apod.
• Obdobné je to s příslušníky šlechty. Ta automaticky za války kolaboruje s Němci, nebo kšeftuje s kradenými předměty.
• V příběhu Kvadratura ženy (vražda a rozčtvrcení ženy) obsadili do role vraha nevzhledného herce s odporným chrupem. Na první pohled zjev. Ve vyspělé socialistické společnosti se přece nemůže vyskytovat normálně vypadající člověk konající takové hrůzy. Ve skutečnosti se jednalo o velmi pohledného chlapíka, který mi osobně svým vzhledem připomíná Teda Bundyho.
• Také špionské díly jsou zajímavé. SNB má v Německu krásnou agentku Reginu Rázlovou, která pro něj pracuje. Pomáhá například zabránit krádeží vynálezu, který mě zvlášť pobavil. Jedná se zde o umělý mrak, který dokáže eliminovat radiaci. Kvůli němu se doslova svede bitka agentů, kteří se navzájem povraždí. Vynález však zůstane zachráněn. Hanka (tak se postava jmenuje) bohužel zahyne. V jiném díle si francouzskou agentku pracující pro československou SNB zahrála Iva Janžurová.
• Okolo šedesátého osmého roku se objevují umělci. Básníci nebo hudebníci, kteří hlásají demokracii a svobodu slova. Jsou to opilci a zhýralci, kteří nezřídka berou drogy, přiživují se u bohatých paniček, organizují proces se Zemanem, který byl chvilku v šedesátem osmém v nemilosti, a tak dále. Jasní vyvrhelové společnosti.
• V příběhu z roku 1969 - skvělý díl Studna - příslušník VB jen tak na okraj řekne: „Ještě že vloni přišli, nevím jak by to jinak dopadlo.“

A tak to je. Čistých kriminálek je v třiceti dílech asi tak 10. A to jsem možná ještě přidal. Zbytek je prošpikovaný propagandou, oslavou socialismu a znevažováním pro něj nepohodlných lidí. Ve skutečnosti poctivých hospodářů, duchovních lidí a bezúhonných umělců a šlechticů.