Tak jsem tři roky za opicemi, protože vloni 17. září zamítl krajský soud žalobu společnosti OKD na krajský úřad, který nevyslyšel žádost OKD na prodloužení životnosti těžních věží a příslušenství ve Frenštátě.
Krajský soud tak potvrdil rozhodnutí stavebního i krajského úřadu, podle kterých má být více než 50 černých staveb v areálu dolu odstraněno. Takže OKD má ve Frenštátě na kahánku. Nebo na kahanu? Dále soud rozhodl, že Česká republika jako majitel ložiska černého uhlí nebude prodloužením doby trvání staveb krácena na svých právech, protože ložisko černého uhlí tímto rozhodnutím nebude dotčeno. To mi připomíná včerejší kanadský televizní dokument o křesťanech a muslimech, přesněji o dvou kanadských děvách, které pojmuly za muže mladíky z Maroka a Pákistánu. Jedna překročila čtyřicítku, druhá byla prostorově objemnější. Dva mladíci něco přes 20 byli zpočátku milí, příjemní a první z nich upřímně tvrdil dámě přes čtyřicet, že jí je vlastně pětadvacet. Dámy se vdaly, vzaly si chlapy do Kanady a pak začaly problémy. Hošíci začali tvrdit, že jejich ženy musí konvertovat k islámu, oblékat se jako muslimky, musí být věčně zavřené v pokoji atd. Konec dokumentu jsem neviděl, protože ani nebylo třeba ho vidět. Ale paralela je na světě. OKD se snažila lidi z Frenštátu omámit sladkými slovy, ale krajský soud v České republice nahlíží na věci jiným prizmatem než islámský a proto dal Frenštátu za pravdu. OKD však zbraně neskládá, i když stojí zády před okrajem útesu.
