- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Počátkem července mi doktorka z infekčního oddělení napsala antibiotika na měsíc a vycházky od jedné do sedmi. Neměl jsem se opalovat, nesměl jsem k jídlu - no nic jsem nesměl! Červenec na prd. V dáli odjíždělo Estonsko, které jsme s Pajou v lednu potvrdili. Měsíc veder a koupání se pro mě změnil na pokoj, zatažené žaluzie a ventilátor do noci. Byl jsem stále slabý a navíc jsem v rozrušení pletl slova. Jen jsem vyšel - samozřejmě s čepicí a slunečními brýlemi - už jsem pílil zpátky, protože bych jinak nedošel. Antibiotika jsem bral ráno a večer v osm. Nic moc. Spíš nic než moc. A bolela mě kolena. Ke konci antibiotické léčby jsem zkolaboval, trvalo to pět dní. Tělo bylo kvůli antibiotikům totálně zbavené bakterií. Byl jsem někdo jiný a nepříliš sympatický. Na rukou se mi vyhodily červené tečky, i když jsem se chránil před sluncem.
Na začátku srpna jsem byl znovu na infekčním. Doktorka mi řekla, že léčba je skončena a borelie jsou pryč. Jsem stále slabý, ale sílím. A hlavně jsem šťastný. Zdravím ty, kteří se nakazili a vyléčili. Je to nakonec fajn :-)
Další články autora |