Můj náhled na eutanázii:

http://janryznar.blog.idnes.cz/c/307685/Profesor-Pafko-a-eutanazie-zmateni-a-chaos-v-hlave-i-hodnotach.html

Ano, bude hrozně těžká se k tomu odhodlat.

Pokud považujete možné diskutovat problémy eutanázie, tak možné diskutovat také problém života těžce postižených jedinců, kterým lékařská věda zkrátka neumí pomoci.

Ostatně se jedná o ryze praktický problém. Ekonom Hayek zmiňuje ve svých Osudových omylech socialismu, situaci, kdy lékaři prioritně věnovali svou pozornost toliko vojákům, které byli schopni zachránit.

A proč by to proboha recenzním řízením projít nemělo?

Víte, věda popisuje svět takový, jaký je, a ne takový, jaký vy byste si přál aby byl. Člověk podléhá přírodě a jejím zákonům, ne naopak.

Ve vědě by nemělo existovat žádné ideologické tabu.

Nevidím ani důvod, proč by o tomto (či o čemkoli jiném) neměla existovat celospolečenská diskuze.

"Demokracie je diskuze." (T. G. Masaryk) - nebo ne?

Jak to vypadá, když ve vědě přestane existovat ideologické tabu (jak to nazýváte) (ono je to spíš etické tabu) - nám ukázala Hitlerova 3. říše. Asi si to neuvědomujete, ale máte naprosto identické názory s nejhorším povlem, co kdy Německo vyprodukovalo a mělo u moci.

víte, tohle je jeden z případů, který chce velkou odvahu. tedy vyslovit věci, které jsou sice strašné, ale řešit se musí. lékařská věda pokročila natolik, že zachrání plody, které by se nikdy nenarodily, protože příroda dobře ví, že nemají šanci v normální konkurenci přežít. takže za dvecet let se bez podobného zákona velmi pravděpodobně stane, že se bude menšina zdravých starat o většinu poškozených a vydělávat na jejich zdravotní péči a zabezpečení. ano, zní to hnusně, ale je to tak. v době, kdy pro dnešní dvacetileté není práce. a  vůbec nehodlám zabředat úvah o rodinách, kde zdravý sourozenec jde zcela stranou, protože režim rodiny se přizpůsobí tomu, "kdo to více potřebuje". jsou to hrozná rozhodnutí, ale někdo je dělat musí. důležité je, aby byly co nejlepší prováděcí předpisy a kontrola.

Jenom pro vaši orientaci připojuji výňatek z Wikipedie:

Předehrou k akci T4 byl přísně tajný výnos Říšského ministerstva vnitra ze dne 18. srpna 1939, podle něhož měly všechny porodní asistentky a vedoucí lékaři porodnic hlásit Říšskému výboru k vědeckému podchycení těžkých geneticky a dědičně podmíněných onemocnění všechny nově narozené postižené či znetvořené děti. Pod tuto akci spadaly také děti do 3 let. Věková hranice se pak v průběhu války posouvala až dosáhla 16-17 let.[2] Pro tyto účely byl vytvořen jednotný formulář, který byl posléze předáván lékařskému týmu, který rozhodoval o životě či smrti dětí. V tomto týmu zasedali Werner Catel, profesor dětského lékařství na klinice vLipsku, Hans Heinze, profesor neurologie a psychiatrie na univerzitě v Berlíně a Ernst Wentzler, dětský psychiatr a vedoucí kliniky v Berlíně-Frohnau. Rozhodovali na základě písemných podkladů a děti hodnotili znaménkem + (smrt) nebo - (život). Rozhodnutí o eutanazii muselo být jednomyslné. V případě nejednoznačného výsledku se provádělo dodatečné šetření.

Děti byly usmrcovány ve speciálně pro tento účel zřízených odborných dětských odděleních. První takovéto oddělení vzniklo v Gördenu u Brandenburgu pod vedením Hanse Heinze. Postupně pak vznikala další centra dětské eutanazie v Německu, Rakousku a Polsku.[3]

V odborných dětských odděleních podobně zahynulo asi 5000 dětí a mladistvých. Další pak zemřely spolu s dospělými již v rámci akce T4.[5]

http://cs.wikipedia.org/wiki/Akce_T4